Na Fuchsovu architektonickou tvorbu přirozeně navázaly také jeho návrhy užitého umění. Z jeho inciativy byla 1. prosince 1932 založena brněnská společnost Magazín Aka, rodinný podnik, který usiloval o komplexní produkci bytových doplňků různého druhu a materiálu, odpovídající potřebám soudobého moderního interiéru. Mnohé objekty realizované podle Fuchsových návrhů tak byly vybavovány právě sortimentem firmy Aka. Sám Fuchs pro společnost Aka v letech 1933–1935 navrhl několik keramických váz, čajových i kávových souprav, dezertních servisů a dóz, které se vyráběly v dílnách v Kunštátě nebo v Letovicích. Byl autorem podnosů, dezertních misek a stolních lamp z pochromovaného kovu, realizovaných brněnskou firmou Tomáše Třasáka. Ve spolupráci se slovenským podnikem Sandrik vznikaly drobné předměty z alpaky – psací soupravy, stojánky na vajíčka, pohárky aj. Podle architektových návrhů se ve sklárnách v Květné vyráběly nápojové a likérové soupravy, vázy a mísy z čirého, tyrkysového i kouřového skla. Fuchsovy výtvarné návrhy užitého umění dokládají jeho cítění architekta, jsou nositeli čistých geometrických tvarů a jejich estetický účin spočívá v jednoduchosti i dokonalé souhře proporcí. V oblasti firemní produkce textilií Aky sehrála rozhodující úlohu manželka architekta Drahomíra Fuchsová, rozená Střelcová. Ta své kultivované výtvarné vnímání promítla do řady dekorativních návrhů na záclonoviny, ubrusy, prostírání, potahové látky a koberce. Od poloviny třicátých let se začal ve společnosti intenzivně prosazovat brněnský malíř František Kaláb, který nabídku firmy Aka obohatil v oblasti bytových textilií o nové výtvarné pojetí v duchu abstraktních kompozic. Záměrem Aky tehdy bylo poskytnout zákazníkovi kompletní servis při zařizování domácností, od záclon, závěsů, potahových tkanin až po koberce v požadované barvě a vzorech. Aka zřídila také vlastní obchodní síť prodejen v Brně, Olomouci, Ostravě a v Praze a svou tvorbu pravidelně prezentovala na výstavách v brněnském pavilonu Aleš, ve Zlíně, v Moravské Ostravě, v Praze, ale i v zahraničí (Holandsko, USA). Mimořádná výstavní akce proběhla v roce 1938 v Brně, kde k firemní prezentaci produkce Aky (výtvarné řešení Fuchs) architekt František Kalivoda připojil expozici finského sedacího nábytku Alvara Aalta. Právě Kalivoda pro společnost v letech 1937–1940 vytvořil grafický vizuál poutavých tiskovin, a především typografickou podobu časopisu Magazín Aka s podtitulem časopis pro průmyslové umění a bytovou architekturu.

V polovině 30. let prosperující textilní dílny magazínu AKA, do té doby sídlí v Brně na Hybešově  ulici, potřebovaly rozšířit prostory výroby. Nový dílenská komplex měl vzniknout na Tišnovsku, kde ve 30. letech Fuchs projektoval řadu staveb, včetně vlastní chaty. Právě pobyt v krajině Bobrůvky ho přivedl k myšlence přesunout výrobu firmy AKA do údolí pod obcí Skryje. Fuchs pojal projekt areálu ve Skryjích jako komplexní urbanistickou strukturu s jasným zónováním: na pravém břehu řeky byla umístěna továrna a kolonie rodinných domů, na levém břehu ubytovny, společenský dům (využívaný jako kino) a technická infrastruktura včetně vodárny, mostů a hydroelektrárny (dokončena v roce 1942). Areál se začal realizovat v letech 1937–1939, avšak dokončen byl pouze částečně. Do dnešní doby se dochoval omezený soubor staveb, zejména obytné domy, most a vodovod. 

Architektura se zde odklání od přísného funkcionalismu směrem k organickému výrazu, využívá přírodní materiály a tradiční konstrukce. Areál ve Skryjích tak představuje výjimečný příklad syntézy architektury, krajiny a sociálního ideálu.

V roce 1948 byly fungující dílny s více než 160 zaměstnanci znárodněny. Areál je z části dochován v původní podobě, nedaleká hydroelektrárna je již nefunkční, výrazně modernizovány jsou však rodinné domy pro zaměstnance ve svahu nad dílenským komplexem, jenž je v soukromém vlastnictví a téměř nepřístupný. 

Filip Kyrc a Lucie Valdhansová