Navrhování školských staveb v období první republiky zůstávalo převážně v kompetenci místních stavebních úřadů, které školní budovy chápaly jako reprezentativní monumenty – „paláce vzdělanosti“ symbolizující kulturní ambice obce. Význam tohoto aspektu reflektoval také architekt Bohuslav Fuchs, který zdůrazňoval kulturní a výchovnou roli školní architektury a její dlouhodobý vliv na formování paměti jednotlivce. Umělecký charakter stavby v jeho pojetí neznamenal dekorativnost, nýbrž funkční, technicky promyšlené a esteticky kultivované řešení, odpovídající moderním standardům i potřebám pedagogů a žáků. Moderní škola měla být otevřena okolnímu prostředí a maximálně využívat přirozené osvětlení, což vyžadovalo odklon od tradiční parcelace i od umisťování budov do hustě zastavěných městských struktur. Ideálním řešením se stal rozlehlý volný pozemek a pavilónové uspořádání jednotlivých objektů v počátku s ještě valbovými později již jen plochými střechami. Bohuslav Fuchs se díky svému angažmá na stavebním městském úřadu v Brně získal v průběhu dvacátých a třicátých let téměř dvě desítky projektů školních staveb a více jak polovinu i realizoval. 

V době projektování školy v Kuřimi měl za sebou již realizace obecné školy v Brně-Maloměřicích, mateřské školy v Brně-Husovicích a obecné a měšťanské školy na Křídlovické ulici v Brně z let 1926–1927, jejíž druhou etapu dokončil počátkem třicátých let ve spolupráci s architektem Josefem Poláškem. Inspirace pro novostavby školních budov nacházel v Nizozemí i Německu, základem byla jasná dispozice a důsledné podřízení vzhledu funkci. 

V Kuřimi vznikla v roce 1929 na volné parcele na půdorysu ve tvaru písmene L dvoupatrová školní budova se dvěma křídly provázanými vstupní partií v nároží, sousedící s dominantním schodišťovým rizalitem s plochou střechou. Obě křídla jsou zaklenuta tradičnější valbovou střechou, jejich fasády jsou vak komponovány zcela dle hesla forma sleduje funkci. Uliční fasády jsou hladké světle omítnuté výrazně rytmizované velkými pásy do obdélníků sdružených rastrových oken za nimiž se nacházely učebny. Menší pásy oken osvětlovaly schodišťový rizalit. 

V pozdějších letech byla přestavěna vstupní část budovy, a částečně se tak vytratil původní architektonický záměr volných omítnutých ploch. Dochován je však v ostatních částech modernistické stavby, jejíž okna jsou barevně akcentována červeným nátěrem.