Na sklonku druhé světové války války dopadla puma přímo do centra Znojma a poškodila část zástavby pod radniční věží. Po válce se uvažovalo, že by zničený blok domů nahradila nová budova radnice, tento záměr se však nepodařilo realizovat. Tento prostor na hlavním znojemském náměstí tak dlouhou dobu zel prázdnotou. V druhé polovině šedesátých let bylo rozhodnuto, že na ladem ležící parcele na hlavním znojemském náměstí bude vybudován nový obchodní dům podle návrhu brněnských architektů Bohuslava a Kamila Fuchsových, otce a syna.
Ti se od poloviny 50. let společně často věnovali urbanistickým koncepcím historických měst a úpravám veřejných prostranství, Nejprestižnějším řešeným úkolem celostátního kulturního významu byla soutěž na architektonicko-urbanistické řešení zástavby okolí Národního divadla v Praze. Evropsky významný architekt Bohuslav Fuchs od roku 1954 vedl brněnský ateliér Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů, kde působil i Kamil Fuchs, od roku 1963 na pozici vedoucího ateliéru. Oba architekti proto velmi dobře rozuměli náročnosti úkolu, jak citlivě začlenit novostavbu obchodního domu do historického jádra Znojma. Projekt obchodnímu domu vypracovali již roku 1969, stavba byla dle deníkových záznamů Kamila Fuchse od počátku velmi diskutována ve fázi projektu i provádění, proto se její realizace protáhla na 6 let, Bohuslav Fuchs se jí tak již nedožil. Obchodní dům Dyje byl slavnostně otevřen 25. února 1975.
Objekt uzavírá prostor hlavního náměstí a zároveň vytváří základnu pro výraznou dominantu radniční věže. Bylo přitom nutné respektovat převládající třípodlažní výšku okolní historické zástavby. Stavba  je proto navržena v souladu s rytmem a měřítkem celého historického prostoru, ale uplatňuje modernistický architektonický výraz, jež vychází z funkcionalismu – uplatňuje jednoduché kvádrové objemy, pásová okna a vizuálně odlehčené přízemí v duchu Le Corbusierových zásad. Tyto prvky doplňuje brutalistní užití pohledového betonu. Horizontálnímu průčelí, odlehčenému volným partnerem a lodžií prvního patra, dominuje keramický reliéf znojemské orlice od brněnského sochaře Jiřího Marka. 
Dodnes fungující obchodní dům Dyje, byl od počátku velmi kritizován širokou veřejností v jejichž očích dodnes neprávem patří mezi nejkontroverznější projekty otce a syna Fuchsových. Přestože se beze sporu jedná o velmi kvalitní příklad moderní architektury v historickém prostředí.
Lucie Valdhansová