Název
Obytný dům spisovatele Jakuba Demla v Tasově u Třebíče
Datace
1922: Realizace
Autorstvo
Bohuslav Fuchs
Kód
Fuchs3
Typ
Adresa
Tasov 162, 675 79 Tasov, Kraj Vysočina, Česko
GPS
49.294162, 16.091715

“...a když jsem byli v Praze milý Bohuslav Fuchs se to dověděl, hledal mne, našel mne a řekl: “Povídali jsme si s kamarádem Štěpánkem, jak by bylo pěkné postavit Vám chalupu! A Bohuslav Fuchs mi líčil jak by na tu mou chalupu dělal kresby a plány, i řekl jsem: “proč ne! tak mi nějaký takový plán udělejte”. Takto popsal počátky stavby svého domu významný spisovatel, vydavatel a kněz Jakub Deml (1878–1961) ve své kontroverzně přijaté knize  Mé svědectví o Otokaru Březinovi, kde podrobně líčí všechny další poněkud komplikované okolnosti předcházející sametové výstavbě, tedy nákup pozemku a financování. S obojím mu právě pomáhal jeho blízký přítel a mentor básník Otokar Březina (1868–1929), k výběru pozemku pronesl: “Nic krásnějšího nemůžete nalézt, jenom tady stavte. Máte tu celý den slunce, nedaleko potok, ve stráni pramen vody a v pozadí les…”.  Na stavbu Březina Demlovi věnoval vkladní knížku s desti tisíci korunami, výstavbu domu financovala také Demlova “spolupracovnice a “spolustavitelka” Pavla Kytlicová. S financováním stavby Demlovi pomáhal také  „přítel architekt Fuchs”, jež hledal možnosti státních subvencí. S Demlem se Bohuslav Fuchs znal ze sdružení slovansky smýšlejících umělců  “Koliba”.  Architekt navrhl pro venkovské prostředí Demlova rodného Tasova dům v duchu českého “národního slohu” dům se stylizovanými dekorativními prvky vycházející z tradic i barevnosti lidového stavitelství. Sám Deml jej nazýval “valaškou chalupou”, ačkoli jde o stavbu v modernistickém duchu. 

Pro mladého architekta, jež si po svém prvním angažmá v ateliéru svého profesora Jana Kotěry, společně s Josefem Štěpánkem založil vlastní architektonickou praxi to byla jeho první samostatná zakázka. O dokončení stavby Deml dopisem referoval Otokaru Březinovi v červnu roku 1922. Dům básníka a též spisovatelky a vydavatelky Pavly Kytlicové (1874–1932) se stal místem setkávání české literární obce. Jakub Deml zde žil až do své smrti. Dům, jež je velmi dobře dochován je dnes nemovitou kulturní památkou v soukromém vlastnictví. 
Lucie Valdhansová

Literatura

  • Jan Sedlák. Rodinný dům Jakuba Dumla. Praha, Foibos, 2008. ISBN 978-80-87073-10-0.

Audio file

00:00
00:00