Moderní budova Památníku Bible kralické byla realizována na konci 60. let 20. století jako architektonická i muzeální připomínka mimořádné historické hodnoty místa. Vznikla společným úsilím Moravského muzea v Brně, národního výboru v Kralicích nad Oslavou a místního Muzejního spolku, především jako prostor pro uložení a prezentaci bohatých archeologických nálezů a sbírkových fondů vztahujících se ke kralické tvrzi. Památník stojí v bezprostředním sousedství bývalé tvrze, kde v letech 1578–1620 působila tajná tiskárna Jednoty bratrské. Právě ta produkovala nejen náboženskou literaturu, ale také vzdělávací spisy a další světská díla. Nejvýznamnějším a trvale nejcennějším výstupem této tiskárny se stala šestidílná Bible kralická – vrcholné dílo českého knihtisku a zároveň jeden ze základních pilířů českého jazyka. Její jazyková úroveň a kulturní význam zásadně přispěly k uchování a dalšímu rozvoji češtiny v období protireformace i v exilovém prostředí.

Stavba byla zahájena roku 1967 a realizována podle návrhu předního českého architekta a urbanisty Bohuslava Fuchse a jeho dcery Aleny Korvasové. Budova s výraznou kamennou bosáží asociuje původní tvrz v Kralicích, zatímco horní podlaží a výrazná valbová střecha by mohly symbolicky odkazovat na biblickou noemovu archu.  

Slavnostní otevření Památníku se uskutečnilo 28. září 1969, a to navzdory složitému politickému klimatu doby. Bezprostředně po otevření Památníku byla v jeho horním sále zpřístupněna stálá expozice, jejíž autorkou byla PhDr. Vlasta Fialová, CSc., dlouholetá vedoucí archeologických výzkumů v Kralicích nad Oslavou. Expozice se zaměřila na dějiny kralické tvrze a zejména na období působení bratrské tiskárny, které představila v těsném propojení s výsledky archeologického bádání. Památník se tak od počátku koncipoval jako místo spojující historický výzkum s jeho srozumitelnou prezentací veřejnosti. Dolní sál budovy sloužil zpočátku převážně jako depozitář, avšak již v roce 1970 byl poprvé otevřen návštěvníkům při příležitosti 300. výročí úmrtí Jana Amose Komenského. Výstava J. A. Komenský a tiskárna, opět připravená dr. Vlastou Fialovou, rozšířila tematický záběr Památníku a potvrdila jeho roli jako živého kulturního a vzdělávacího centra.