Architektonickou tvář Uherského Hradiště formovaly také stavby meziválečné moderny, které do historického města přinesly nové prostorové, konstrukční i estetické principy. Výrazně k tomu přispěl také architekt Bohuslav Fuchs, který pro město i soukromé investory vypracoval hned několik různých projektů, z nichž několik bylo uskutečněno. Jeho první realizací byla přestavba části Paláce Praga pro potřeby městské spořitelny. Palác získala Spořitelna města Uherské Hradiště v exekuční dražbě 13. září 1933 a jejím záměrem bylo si v jeho obchodních prostorách zřídit úřadovny a ostatní části objektu pronajmout. Areál paláce Praga byl od roku 1930 budován na místě o dva roky dříve vyhořelé části Fürstovy sladovny místním podnikatelem a náměstkem starosty Antonínem Kellerem. Ten dle dobových zpráv do vzniku obchodního paláce a přilehlých autodílen, skladiště autozávodu a obytné budovy investoval 2.200.000 korun. Byla to právě firma Keller, jež si od nového majitele – městské spořitelny – část svého původního objektu s dílnami a skladišti opět pronajala a nadále zde provozovala autosalon.

O návrh adaptace obchodních prostor paláce pro potřeby peněžního ústavu požádal roku 1933 tehdejší ředitel spořitelny Ladislav Červinka architekta Bohuslava Fuchse. Fuchs v projektu mohl zúročit své předchozí zkušenosti s podobným zadáním, neboť na počátku 30. let realizoval hned několik budov finančních institucí v menších městech – budovy spořitelen v Třebíči a Tišnově (obě stavby ve spolupráci s Jindřichem Kumpoštem), jeho nejvýznamnější stavbou peněžního ústavu byla však budova Moravské banky (spolu s Ernstem Wiesnerem) na hlavním brněnském náměstí. V interiéru uherskohradišťské pojišťovny se podobně jako v Moravské bance objevují obklady z leštěného bílého mramoru a přepážková hala, i další úřadovny byly zařízeny soudobým nábytkem a svítidly z leštěné kovové oceli. Architekt vedle nového mobiliáře navrhl i nové funkční členní prostor, jež doplnil o nově budované komunikační schodiště ve tvaru půlkruhu jehož stěny byly vystavěny z prosklených cihel. V základech pod schodištěm byl situován bankovní trezor. A z bezpečnostních důvodů byly vyztuženy také zdi peněžního ústavu sousedící s autoprodejnou či činžovním domem. Do podoby uličních fasád Fuchs zasáhl již méně, ponechal jejích původní velmi moderní členění. Hmota fasád byla odlehčena pilíři, které umožnily velkoryse prosklít spodní obchodní podlaží a částečně ustoupení druhého podlaží, která tak kopíruje průběžná lodžie. Toto řešení bylo původně bylo původně užito také v části budovy v ulici Na Morávce, využívané jako autoprodejna. K odlehčení hmoty stavby přispívá i uskočení posledního patra, jehož lizény kopírují rytmus pilířů spodních podlaží. Z třetího podlaží byla původně také dostupná střešní terasa nad prostory autoprodejny.
Architekt Fuchs pro potřeby spořitelny navrhl nový vstup ze Všehrdovy ulici, akcentovaný travertinovým obkladem a elipticky prohnutou markýzou. Součástí Fuchsova návrhu bylo také nové řešení vstupu sousedního činžovního domu, jež byl s objektem spořitelny propojen, a to v podobě jednoduchých prosklených dveří akcentovaných nautickým oknem.

K úpravám se spořitelnou sousedících objektů došlo již na konci 30. let, kdy byla část s autoprodejnou nastavena o jedno patro a přišla tak o střešní terasu. A další změny přinesla rekonstrukce na konci minulého století pro potřeby Československé obchodní banky, která v ní dodnes sídli, v jejímž rámci bylo přízemí stavby tmavě omítnuto, což narušilo původní estetický koncept optického odlehčení fasád.

Lucie Valdhansová