Rodinný dům v Ostopovicích byl jedním z posledních návrhů a realizací typu individuálního bydlení, které Bohuslav Fuchs provedl. Prvním z řady takto uskutečněných stavení byl už v roce 1921 navržený dům pro spisovatele Jakuba Demla v Tasově. Dům pro Alfonse a Vojtěšku Sovadinovy, kteří byli oba lékaři, a pracovali ve Vojenské nemocnici v Brně, byl projektován a realizován v letech 1968 až 1971. Jak je z dochované plánové dokumentace patrné, Fuchs v ní reagoval na aktuální světové trendy. Neobyčejná, stylově a pohledově velmi zajímavá stavba však jistě zapadá do kontextu tvorby slavného architekta. Jednopatrová budova v obdélném půdorysu směr východ–západ je umístěna v rozsáhlém, původně zahradním areálu, který rodina Sovadinových vlastnila spolu s dalšími pozemky v Ostopovicích. Jižní průčelí domu architekt formoval dvěma prostorovými plány, bíle omítnutými plochami a ustupujícími částmi s dřevěným obkladem a tmavohnědým nátěrem. Hlavní průčelní panel nepravidelného tvaru byl doplněn zdánlivě nahodile rozmístěnými pravoúhlými okny a dveřmi. Kompozici pohledově ozvláštnila oblouková střecha, původně navržená s plechovou krytinou a vikýřem v její západní části. Typ kýlové střechy Fuchs použil již dříve, při svých realizacích vil v Masarykově čtvrti ve 20. letech 20. století. O desetiletí později jej použil znovu u objektu rodinného podniku AKA ve Skryjích u Tišnova a na hotelu Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm. Ostopovický dům tak v návrhu sice navazoval na jeho starší tvorbu, ale zároveň v mnoha ohledech reagoval na postmodernistické hnutí, které v architektuře zavládlo od 60. let 20. století. Dle plánů se v západní části domu nacházelo hospodářské zázemí, východní část domu byla v důsledku klesajícího terénu umístěna o půl podlaží níže, určena pro přízemní halu a sousedící garáž. Obytný prostor byl rozdělen na jídelní a společenskou část, dále zde bylo umístěno schodiště a další místnosti v patře. Bohuslav Fuchs navrhl nejen vnější a vnitřní úpravu domu, ale také uspořádání jeho okolí a zahradu, jejíž parter byl tvořen atriem s bazénkem, dvorem a příjezdovou cestou. Zdi mezi atriem a dvorem, a také ohradní zeď, byly vytvořeny z lomového kamene. Sovadinovi dům vlastnili do roku 1988, kdy jej prodali současným majitelům, rodině Prokešových, která se snaží dům a jeho okolí zachovat v původní podobě a dispozici.
Radana Červená
Literatura
Crhonek.
Iloš Crhonek, Architekt Bohuslav Fuchs, Brno 1995.
. 1995, s. 175,190.Michal Kohout – Stephan Templ – Pavel Zatloukal (eds.), Česká republika. Moderní Architektura / Morava a Slezsko, Praha 2008, s. 161.
. s. 240.Jan Sedlák (ed.). Slavné vily Jihomoravského kraje. Praha, Umělecká agentura FOBIOS, 2007, s. 163–164.







