Stavebníkem penzionu Sáva byla Kristýna Ambrožová, teta Bohuslava Fuchse, která již rok před tím realizovala se svým manželem podle Fuchsova návrhu penzion Avion v Bílé čtvrti. U této stavby aplikoval architekt poznatky a zkušenosti, které získal při své účasti na rozsáhlém architektonickém projektu výstavní kolonie Nový dům v Brně-Žabovřeskách, významné součásti Výstavy soudobé kultury v Československu v roce 1928. Sáva měla připomínat styl staveb v přímořských letoviscích a současně se stát názorným příkladem moderního a finančně nenáročného způsobu výstavby a bydlení v lázeňském městě. Neměla sloužit jen k relaxaci a odpočinku, ale pro svou úspornou dispozici se také stát prototypem „domu pro každého“.
Při volbě stavebního místa ve svahu mimo lázeňské centrum zřejmě sehrála roli blízkost nádraží a cena pozemku. Penzion byl situován na okraji úbočí kopce Malé Kamenné, kde se s rozvojem lázní začaly stavět nové nájemní vily až po mlýnský náhon. Strouha z náhonu vedla před vchodem vily a musela být přemostěna a zabezpečena oplocením. Žádost o postavení jednopatrové rodinné vilky na parcele v městské části Luhačovic pochází z 22. ledna 1929. Podle Fuchsova architektonického návrhu realizoval Sávu místní stavitel Josef Výška.
Stavbu architekt koncipoval jako odpočinkový penzion k sezónnímu pronájmu lázeňským hostům a uplatnil novou koncepci optimální prostorové skladby za předpokladu dokonalé organizace provozu. Sáva měla devět pokojů, kuchyň s příslušenstvím, společnou jídelnou a sklepy s prádelnou v částečně zapuštěné do svahu. Horizontálně řešená podoba průčelí byla docílená plochou střechou a pásem oken v přízemí i patře. Zamýšlené navození atmosféry přímořského letoviska podtrhovalo původní barevné řešení, doplňující bílou fasádu jasně modrým podbitím střechy a žlutými rámy oken. Hluboko do fasády byl prolomen vstup. Podlaží nad ním vynášel kulatý rohový sloup. Na čelní straně vznikla vstupní terasa přístupná z hlavní komunikace chodníkem přes most nad mlýnským náhonem. Terasa současně umožňovala posezení před vchodem a přímý vstup do okolní zahrady.
Od Kristýny Ambrožové získali vilu Sávu roku 1931 mladí manželé – její neteř a schovanka Marie Weberová s manželem Adolfem Fučíkem, stavitelem, který začínal v ateliéru Bohuslava Fuchse v Brně a přišel s ním do Luhačovic realizovat penziony v Bílé čtvrti. V roce 1934 koupila vilu nová majitelka a provozovala ji nadále jako penzion. Ke stavebním úpravám došlo v roce 1940, kdy byla zasklena veranda a přistavěn dřevník. Náhon byl později zasypán a ke vstupu vede od silnice schodiště a chodník. Při opravě fasády byl v roce 1961 přesunut název vily Sáva. V roce 1967 došlo k přestavbě prvního patra na byt a vilu obývaly dvě rodiny. V interiéru se zachoval původní vestavěný nábytek, dřevěné dveře, částečně zařízení kuchyně, koupelny a keramické dlažby a obklady. V roce 2025 koupil vilu nový majitel.
Ladislava Horňáková