Sochař Karel Hyliš pocházel z Pelhřimova, přiženil se ale do Havlíčkova Brodu, na Žižkov, odkud pocházela jeho manželka a kde její rodiče v meziválečné době postavili rodinnou vilu. Jeho díla vznikala zpočátku v suterénu vily, v polovině 60. let se rozhodl k výstavbě ateliéru na pozemku, který původně k vile náležel a který se mu po jednáních s krajským národním výborem podařilo pro tento účel opět získat. 

Jednoduchou architekturu ateliéru, jednopodlažní kubus se dvěma prosklenými stěnami a stropním světlíkem, navrhl v polovině 60. let pro Karla Hyliše jeho přítel, architekt Jiří Jirmus z jihlavské pobočky státního stavebního podniku Stavoprojekt. 

V závěru 90. let realizoval syn Karla Hyliše Petr, který se také stal sochařem, přístavbu a nástavbu ateliéru, resp. přestavbu objektu na rodinný dům s ateliérem. Autorem projektu byl architekt Jiří Marek z Chotěboře. V obou směrech rozšířil přízemí a vytvořil pro ateliér zázemí, včetně malého depozitáře a přijímací místnosti. Do patra nad ateliér umístil byt.

Při přestavbě se podařilo integrovat ateliér do celkového rozvržení nového objektu a udržet podmínku horního ateliérového osvětlení. Pultová střecha přístavby je nad hlavní, jižní fasádou ukončena půlválcem. Do něj jsou zasazeny balkony obytného patra, v jejichž podlaze se nacházejí světlíky ateliéru. Odsazení vnitřních obytných prostor za jižní průčelí ponechává vizuální prostor odlehčené, ale výrazné prosklené stěně ateliéru. Zaoblené prvky evokují, ve shodě s velkorysým prosklením, prvorepublikovou estetiku.

Vzhledem k omezeným materiálovým možnostem nejen v 60., ale do jisté míry i v 90. letech 20. století lze ocenit střízlivou, ale i technicky kvalitní práci s dostupnými možnostmi v obou fázích výstavby objektu.