Německý Brod byl dlouhodobě vnímán jako důležité regionální centrum bramborářské oblasti Vysočiny, jehož význam vynikl i v úrovni organizační – to, když byl zvolen sídlem Ústředního svazu pěstitelů zemáků, odborové organizace československých horských zemědělců, pěstitelů bramborů, která sdružovala celou síť zemědělských družstevních svépomocných podniků, korporací i jednotlivců.
Organizace se mimo jiné starala o ochranu a zvyšování úrovně produkce brambor konzumních i na průmyslové zpracování (zejména na líh a škrob), postupem času i o prosazování zájmů členů, tj. zejména o výhodný prodej.
V souvislosti s rozvojem svazu vyplynula potřeba nové polyfunkční úřední budovy. Zvolena pro ni byla strategicky výhodná poloha poblíž vlakového nádraží a v blízkosti skladů. Od počátku měla jasný koncept využití: „1./ budova pro kanceláře, kde mají býti umístěny všechny zemědělské korporace; 2./ pravé křídlo, v němž budou byty, případně restaurace a hostinské pokoje; 3./ Levé křídlo bude věnováno kulturním účelům s velkým sálem, museem atd.“
Výstavba nové dvoupatrové budovy byla zahájena 23. 6. 1925. Již od počátku investor plánoval, že „k pravému křídlu přistavěn bude příštím rokem hotel, ku křídlu levému pak v dohledné době nějaká rovněž dvoupodlažní budova“. V přízemí zamýšlel obchody.
Již po několika měsících (20. 11. 1925) probíhá první schvalování změn: navýšení stavby o jedno patro, úpravy (nikoliv poslední) dispozičního řešení a jeho využití. Objekt je nově podsklepen, aby v suterénu a části přízemí mohly vzniknout vanové a parní lázně. Přízemí je zaplněno obchody, ale i jídelnou, mlékárnou, telefonním automatem apod., v ostatních podlažích je vyprojektováno více než pět desítek kanceláří, zasedací místnost, čtyři místnosti muzejní a několik bytů, jež měly být, narozdíl od celého objektu vytápěného ústředním topením, vyhřívány kamny na tuhá paliva. Náročnost a velká šíře změn si vyžádaly nové plány, podle nichž byla stavba, navržená pražským architektem dr. Hönichem, členem Zemědělské rady, dne 8. 3. 1927 úředním potvrzením dokončena.
Vznikla důstojná, monumentální neoklasicistní stavba s prvky pozdního kubismu, která si svou nadčasovou eleganci a noblesu udržela do dnešních dnů. Proměnila se minimálně, škoda jen, že zůstala „opuštěná“ a k dokončení obou plánovaných křídel nikdy nedošlo.
Dana Schlaichertová, 2025
Literatura
Antonín Bartůšek. Průvodce po Německém Brodě a okolí. Německý Brod, Klub československých turistů, 1933.
Dana Schlaichertová. Architektura a urbanismus Havlíčkova Brodu 1848-1938. Olomouc, Katedra teorie a dějin umění FF UP, 1998, s. 80-82.
Dana Schlaichertová. Družstevní rolnický dům v Německém Brodě. Havlíčkův Brod, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, 2016, s. 126-129. ISBN 978-80-904726-9-3.
Prameny
Městský úřad Havlíčkův Brod, archiv Stavebního úřadu. č. p. 397.
Státní okresní archiv Havlíčkův Brod, fond Sbírka map a plánů. X/40.
Jiří Kuba, Tomáš Lána. Ústřední svaz pěstitelů zemáků - krajský odbor Havlíčkův Brod (1918-1943/1947), inventář, archivní pomůcka. Státní oblastní archiv v Zámrsku, 2015, 8949.












