Na počátku 20. století procházelo město Německý Brod dynamickým rozvojem. Průmysl, zejména textilní výroba, tu získával na významu a formoval urbanistickou i sociální strukturu města. Významnou roli hrála židovská rodina Mahlerů, majitelů prosperující továrny na sukna. Josef Mahler s potomky Viktorem a Vilémem se rychle etablovali a jejich podnikání přesáhlo regionální význam. S nárůstem majetku a prestiže se objevila potřeba reprezentativního sídla, které by odpovídalo postavení majitelů a zároveň bylo vizuálně dominantní vůči okolí.
Bratři Vilém a Viktor Mahlerové se rozhodli vystavět nad továrnou, v ulici Beckovského rozlehlou vilu, zasazenou do prostorné zahrady. Každý z bratrů měl samostatné patro; dispozičně byly byty identické, se sedmi místnostmi, terasou a předsíní. Suterén zahrnoval prostory pro domovníka, mandlovnu, prádelnu, spíž a místnost pro palivové ústřední topení.
Stavitelem a pravděpodobně i autorem plánů, které nesou datum 25. dubna 1907, byl místní stavitel Karel Ješina. Realizace probíhala od 21. května 1907 do 10. prosince 1908 a došlo během ní k drobným dispozičním úpravám interiéru. Vila má nepravidelný, téměř čtvercový půdorys s vystupujícími křídly. Jihozápadní křídlo je zakončeno cimbuřím a doplněno hlavním vchodem, který přechází v balkon. Východní stranu tvoří předsazený rizalit z odkrytého cihlového zdiva, k němuž je asymetricky přisazena omítnutá věž. Severovýchodní nároží obohacuje pětiboký arkýř s cibulovou stříškou a severní roh je zaoblen individualizovanými okny. Použito bylo i tzv. bay window (předsunuté okno). Jižní stěnu doplňují štukové sluneční hodiny.
V kontextu architektury počátku 20. století vila představuje zajímavé propojení historizující romantiky s moderními vlivy. Působí jako malý hrad – cimbuří a věžovité prvky s prostorem pro vlajku symbolicky odkazují k tradici, důstojnosti a bohatství, které majitelé – bratři Mahlerové – vizuálně prezentovali. Obliba středověkých motivů dodávala stavbě reprezentativní vzhled, zatímco eklektické mísení románských, gotických, renesančních a barokních prvků odpovídalo doznívající módě konce 19. století. Anglické hnutí Arts and Crafts přinášelo do této stavby novou citlivost k materiálu, asymetrické kompozice a typické bay window, což umožňovalo propojit historizující romantiku s funkčními a estetickými inovacemi moderny.
Vilu již v roce 1926 opravovala firma inženýra Lišky; po druhé světové válce byla v interiéru přestavěna na deset, později dvanáct samostatných bytů, střechu s vikýři nahradila plechová krytina se střešními okny. Kompletní rekonstrukce domu v letech 2007–2012 a zahrady v roce 2025 po dlouhých letech vrátila důstojný vzhled nejen stavbě, ale i jejímu nejbližšímu okolí.
Dana Schlaichertová, 2025
Literatura
Michal Kamp. Dům č. p. 2197, dnes zvaný Mahlerova vila, In: Havlíčkobrodské listy. Havlíčkův Brod, 2013, 2013/6, s. 12.
Dana Schlaichertová. Architektura a urbanismus Havlíčkova Brodu 1848-1938. Olomouc, Katedra teorie a dějin umění FF UP, 1998, s. 31-33.
Michal Kamp. Mahlerova vila. Havlíčkův Brod, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, 2016, s. 208-209. ISBN 978-80-904726-9-3.
Martin Vokáč. Díky historikovi po letech ožijí drby a klepy o majitelích brodských vil Zdroj: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/slavne-brodske-vily-historik-michal-kamp-havlickuv-brod-vysocina.A240510_794253_jihlava-zpravy_evs, In: iDNES.cz. 11. května 2024. Dostupné z: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/slavne-brodske-vily-historik-michal-kamp-havlickuv-brod-vysocina.A240510_794253_jihlava-zpravy_evs. [cit. 30. 8. 2025]
Prameny
Městský úřad Havlíčkův Brod, archiv Stavebního úřadu. č. p. 2197.

















