První ředitel okresní nemocnice MUDr. František Zahradnický patřil k předním průkopníkům chirurgického léčení kostní a kloubní tuberkulózy. Vzhledem k vysokým počtům nakažených tímto typem TBC a absenci léčebných zařízení Čechách dal v roce 1922 podnět ke zřízení samostatného oddělení pro léčení „kostní“ tuberkulózy v areálu německobrodské (havlíčkobrodské) okresní nemocnice. Pro tyto účely byl upraven velký infekční pavilon, vybudovaný v roce 1916 na západní straně nemocničních pozemků v souvislosti s pobytem haličských uprchlíků ve městě. Nacházelo se v něm osm místností s 53 lůžky a vybavený operační sál.
Kapacity i technické zázemí však brzy přestaly dostačovat počtu nemocných. Nový ředitel nemocnice MUDr. Pavel Trnka proto navrhl výstavbu objektu pro 100 pacientů. Okresní komise pověřila vypracováním projektu vrchního stavebního radu Ing. Josefa Weingärtnera (1886–1953) a Ing. Lustelda ze Zemské politické správy. Jejich návrhy však nebyly schváleny a na začátku roku 1930 zadalo okresní zastupitelstvo nový projekt architektovi Karlu Roštíkovi (1884–1969). Ten se po vzniku Československa profiloval projektováním sociálních a nemocničních staveb a měl zkušenosti i s návrhy pavilonů pro léčbu tuberkulózy, mj. pro nemocnici Na Bulovce (1927). V Jihlavě realizoval ve 2. polovině 20. let moderní chirurgický pavilon s monolitickým železobetonovým skeletem s cihlovou vyzdívkou, na jehož principy navázal v Německém (Havlíčkově) Brodě.
V březnu 1930 Roštík předložil funkcionalistický návrh trojpodlažní budovy s hladkými fasádami a předsunutými rizality. Jižní průčelí akcentovaly otevřené rizality a lehárny v posledním patře, které umožňovaly dlouhodobý pobyt pacientů na čerstvém vzduchu. Projekt redukovaný na 60 lůžek byl po schválení ministerstvem zdravotnictví zadán zdejší stavební firmě J. Šupich, která budovu spolufinancovanou Ústřední sociální pojišťovnou dokončila před koncem roku 1932. Slavnostní otevření se konalo 15. ledna 1933.
Po přesunu oddělení TBC do Jevíčka byla budova v 70. letech adaptována pro potřeby ortopedického oddělení. Bylo zazděno otevřené třetí patro, které ztratilo svou původní léčebnou funkci. Po převodu okresní nemocnice do správy krajského úřadu v Jihlavě, se uvažovalo o zbourání nebo adaptaci pavilonu pro potřeby krajské knihovny (HB-4344). Tyto plány se nerealizovaly a objekt zůstal zachován.
V roce 2015 navrhla Lenka Jakšová jeho rekonstrukci pro potřeby plicního oddělení a oddělení dlouhodobě nemocných. Bylo strženo nevyhovující třetí patro a nahrazeno novým, budova očištěna odbouráním dodatečných přístavků a opatřena novou fasádou.
Pavilon i přes provedené úpravy představuje doklad moderní nemocniční architektury počátku 30. let, kdy docházelo k opouštění historizujících forem a přechodu k moderní, střídmé a účelné architektuře meziválečného období.
Aleš Veselý, 2025
Literatura
Almanach ke stému výročí Okresní nemocnice v Havlíčkově Brodě. Havlíčkův Brod, Tobiáš, 1996, s. 56-59.
Okresní všeobecná veřejná nemocnice v Německém Brodě, In: Technický obzor. 1899, VII, s. 4.
Michaela Pacher. Areál staré nemocnice Všeobecná nemocnice – chirurgický pavilon – hospodářský pavilon – Okresní soud – Krajský soud, In: Jihlavský architektonický manuál. Dostupné z: https://jam.jihlava.cz/objekt/20-areal-stare-nemocnice. [cit. 27. 8. 2025]
Dana Schlaichertová. Architektura a urbanismus Havlíčkova Brodu 1848-1938. Olomouc, Katedra teorie a dějin umění FF UP, 1998, s. 71-72.
Martin Strakoš. Karel Roštík, In: Plzeňský architektonický manuál. Dostupné z: https://pam.plzne.cz/architekt/57-karel-rostik. [cit. 27. 8. 2025]
Prameny
Státní okresní archiv Havlíčkův Brod, fond Okresní úřad Německý Brod. karton 170.















