Růst technických požadavků na fungování poštovních a telegrafických služeb vyžadoval zřízení nové budovy, naplňující moderní standardy provozu a nabídky služeb klientům. Město si od tohoto kroku slibovalo také větší množství úředníků ve městě.

Již od roku 1906 byla obec v kontaktu s c. k. ředitelstvím pošt a telegrafů pro Království české „za příčinou stavby nové moderní budovy poštovní…“ Plány navržené v roce 1907 královským zemským vrchním inženýrem Karlem Pokorným (mimo jiné autorem plánů nemocničního areálu z roku 1896) ředitelství pošt neschválilo, protože „pokud se týče rozdělení a využitkování místností, zejména v přízemí, potřebí jest podstatných změn“. V květnu roku 1909 Pokorný předložil návrhy nové, podle nichž provedl definitivní prováděcí plány i s předběžným rozpočtem architekt Bohumil Šel, c. k. inženýr, kterého si Rada města zvolila za svého zástupce a pověřila ho po celou dobu výstavby jejím dozorem. Vítězem užšího výběrového řízení na realizaci stavby, ve kterém byli osloveni pouze místní podnikatelé, se stala stavební firma Otakara a Františka Liškových. Stavba byla započata v lednu 1910 a dokončena o dva roky později. 

Rohová dvoupatrová budova, navazující svou dispozicí na řadovou zástavbu, byla vystavěna podél Svatovojtěšské ulice, která ústila do Smetanova náměstí, kde v jejím závěru architekt navrhl vjezd do dvora. Dispozice je nepravidelná, tvořená dvěma pásy, které jsou do sebe v rohu ulice zasazeny pod úhlem 60°. Hlavní vstup, umístěný v tomto křížení do předsazené hranolové věže, jež převyšuje úroveň střechy, přecházel v interiéru v mohutnou elegantní schodišťovou halu, ze které se symetricky do stran rozbíhají chodby.

Přízemí a první patro město hned po dokončení budovy pronajalo poště, která se sem přesunula z dnešní Horní ulice č. p. 7, na období deseti let (1912–1922). Dispozice umožňovala efektivní chod úřadu: Ve dvoře byly z poštovních vozů zásilky přenášeny do místností orientovaných tímto směrem. Přízemí zajišťovalo zpracování a distribuci zásilek a bydlení pro zaměstnance. V prvním patře se nacházely kanceláře, byty úředníků a velkorysý byt přednosty úřadu. V souvislosti s technologickým rozvojem bylo záhy několik místností v patře přeměněno na místní a meziměstskou ústřednu.

Noblesní stavba tvořená železobetonovou konstrukcí využívá ve své výzdobě ještě historizující názvosloví, například arkýře nebo štíty, nicméně je již patrné omezení zdobnosti a jistá geometrizace. Mizí také architektonické články jako římsy, tedy to, co estetika celého 19. století považovala za důležitý základ dobré stavby.

Stavba, která doposud neztratila svou původní funkci, prošla za dobu své existence mnoha úpravami, mezi něž patří doplnění střechy o pásy vikýřů nebo úplná proměna interiéru.