Budova dnešní Střední pedagogické a Střední zdravotnické školy je úzce spjata s počátky a vývojem českého školství v Krnově. Výstavbě Šlapetovy budovy však předcházela řada důležitých událostí. S rozvojem školství souvisel především příchod českých obyvatel do Krnova v druhé polovině 19. století. Právě z řad české menšiny vzešla v roce 1910 silná snaha o otevření obecné české školy. První česká škola byla nakonec postavena v letech 1923–1924 a v září roku 1924 slavnostně otevřena na dnešní ulici Maxima Gorkého. V této části města se následně začaly stavět domy českých obyvatel a lokalitě se začalo říkat Česká čtvrť. V letech 1926–1931 zde vzniklo čtyřicet pět rodinných domů a další postupně přibývaly. 

          Kapacita české školy však přestala dostačovat. Dne 8. června 1925 zřídilo ministerstvo školství a osvěty v Krnově veřejnou obecnou měšťanskou školu s českým vyučovacím jazykem. Ta sídlila ve staré budově na Kostelním náměstí 15. Ministerstvo zároveň přislíbilo stavbu nové školní budovy. V roce 1937 tak na Jiráskově ulici započala výstavba moderní a kapacitně vyhovující školy i gymnázia dle návrhů Čestmíra Šlapety (1908–1999) z ostravské architektonické kanceláře Akademičtí architekti Šlapetové. Budova měla sloužit české měšťanské škole a gymnáziu, avšak její realizace se Krnované dočkali až v září 1938, těsně před německou okupací – již 7. října bylo z obsazených Sudet české obyvatelstvo odsunuto.

          Samotná česká měšťanská škola byla koncipována ve střídmém funkcionalistickém stylu. Šlo o dvoupatrovou budovu na půdorysu tvaru L s hlavním vstupem v nároží a s jednoramenným schodištěm. Ačkoli byla dokončena až v období okupace, její původní výraz zůstal zachován, pouze fasáda byla částečně přizpůsobena německému nacionálnímu architektonickému jazyku. Hlavní i boční křídlo mají valbové střechy a průčelí rytmizují pravidelně řazená obdélná okna. Dispozice je dvoutraktová se spojovacími chodbami a dvouramenným schodištěm orientovaným do dvora.

          Po obsazení pohraničí byla velká část českých škol zrušena. Dne 17. listopadu 1939 byly uzavřeny všechny české vysoké školy a postupně zanikly také ostatní střední školy s českým vyučovacím jazykem. Tyto školy nepůsobily po celou dobu okupace. Teprve po válce mohla budova opět sloužit svému účelu. Zatímco stav exteriéru byl vyhovující, interiér postrádal veškeré vybavení, které muselo být dovezeno z krnovských a opavských škol. Nejprve budova sloužila střední dívčí škole; výuka zdravotnické školy byla zahájena roku 1949 (vyjma let 1961–2005); od roku 1953 zde začal působit také pedagogický obor. V poválečných letech byla škola postupně vybavována odbornými učebnami, modernizovalo se zařízení budovy, upravovalo její okolí a měnily se názvy i počty studovaných oborů.

          V průběhu 70. let přestala dostačovat i kapacita Šlapetovy budovy, realizována proto byla přístavba směrem ke Gorkého ulici. Ve stejné době bylo rozhodnuto také o stavbě školní tělocvičny. Její realizace postupovala pomalu a dokončena byla až ve školním roce 1973/1974. V následujícím roce 1975 bylo průčelí školy ozdobeno figurálním sgrafitem akademického malíře a svého času zdejšího profesora Jindřicha Bajgara (1913–1991). Dílo znázorňuje matku či učitelku s dětmi a na fasádu bylo umístěno při oslavách 30 let od konce druhé světové války. Téma sgrafita vhodně odráží funkci budovy jako vzdělávacího ústavu a na rozdíl od obdobných prací své doby nezdůrazňuje politické motivy. Fasáda byla doplněna také o hodiny nad hlavním vstupem.

          Poslední rekonstrukce je po etapách realizována od roku 2017. Při zateplování budovy došlo ke sporu o zachování sgrafita, které chtěl investor překrýt zateplovacím systémem. Díky duchapřítomnosti vedení školy, členů kulturní komise i města bylo toto umělecké dílo zachováno. Co se však zachování nedočkalo, byly původní okenní rámy a jejich barevnost, stejně jako původní prosklení předsíně hlavního vstupu. Škola během své existence několikrát změnila název. Od školního roku 2005/2006 ji však známe pod dnešním označením Střední pedagogická a střední zdravotnická škola Krnov.

Barbora Macháčková