Střelecký dům v Krnově je první realizovanou veřejnou zakázkou zdejšího rodáka, ve Vídni působícího architekta Leopolda Bauera (1872–1938). Stavba byla podnícena zejména špatným stavem užívané krnovské městské střelnice, vybudované na předpolí města koncem 18. století. Střelectví však mělo v Krnově ještě hlubší tradici a jeho počátky můžeme datovat již do první čtvrtiny 15. století. Stavba nového střeleckého domu byla též příhodně spojena s oslavami šedesátiletého jubilea panování císaře Františka Josefa I. A toto spojení jen dokazovalo prestiž a význam krnovského střeleckého spolku v dobách jeho patronátu.

          Roku 1907 Leopold Bauer přepracoval svůj původní návrh na nový střelecký dům do realizované podoby solitérní stavby inspirované pozdně renesančním letohrádkem ve Stuttgartu, na jehož projekčních fázích lze zřetelně vidět jeho postupný odklon od modernistické ortodoxie. Nejstarší verze projektu, pravděpodobně vytvořená v průběhu roku 1904, zdánlivě připomínala budovu původní střelnice architektova rodiště. Projekt představoval jednoduchou stavbu, jen skromně zdobenou secesními florálními prvky. Bohatšího dekoru se dostalo pouze fasádě střední čelní části, která je členěna pilastry a vysokými okny. Finální projekt z roku 1907 pak představoval dům vycházející ze stuttgartského Lusthausu (1584–1593, Georg Beer), pevně ukotvený na podnoži s průchozími arkádami, které rytmicky po celé délce členily boční fasádu kopírující ulici – architektonický prvek odkazující na tradiční podloubí mnoha krnovských měšťanských domů. Jeho hlavní vstup s monumentálním trojramenným předloženým schodištěm byl situován z východní strany domu a ozdoben architektonickými prvky i figurálními sochami střelců. Z jižní strany finální verze projektu domu pak vybíhala nižší křídla ohraničující 200 metrů dlouhé střeliště.

          Interiér byl vyčleněn nejen pro potřeby střelců, nýbrž sloužil jako kulturní centrum s několika sály, jež od počátku sloužily ke společenským akcím, hostinám či divadelním představením. Ta byla v letních měsících často přesouvána do venkovních prostor zahrady za domem, kde byla pro hosty mimo jiné zřízena též restaurace. Na tomto místě by bylo příhodné popsat též původní podobu, členění a využití interiérů. Nicméně stavební zásahy turbulentního 20. století i změny využívání objektu nám poskytují pouze fragmenty původního vybavení. Víme pouze, že malý sál nacházející se v přízemí původně sloužil jako střelecké stanoviště, z něhož se střílelo na valy chráněné terče umístěné v zahradě.

Za první republiky budova sloužila střeleckému spolku a – jak bylo zmíněno již výše – současně plnila též funkci městského kulturního domu. Během druhé světové války byla budova přizpůsobena aktuálním potřebám a sloužila jako hospic. Po roce 1945 byl dům zkonfiskován a o necelých pět let později se stal po vzniku pionýrské organizace Domem pionýrů a mládeže. V 50. a 70. letech byly provedeny necitlivé stavební zásahy, jež nedbaly na původní architektonické pojetí. Další takové následovaly po povodních v roce 1997. Po revolučním roce 1989 bylo v názvu slovo „pionýrů“ nahrazeno „dětí“ a tomuto účelu – volnočasovému centru – slouží dodnes jako Středisko volného času města Krnov.

          Více než století provozu se výrazně podepsalo na stavu celého komplexu. Na počátku 21. století byl objekt, navzdory nepřerušenému užívání, ve značně zanedbaném stavu. Proto se začalo jednat o jeho celkové renovaci – ta od roku 2008 probíhá postupně po etapách. Od té doby došlo k rekonstrukci cukrárny, položení nové venkovní kanalizace, zhotovení plynové přípojky a nové elektroinstalace, opravě teras, výměně části oken, renovace parketových podlah, výměně hlavních vstupních dveří za jejich přesnou repliku, opravě části střechy, úpravě příjezdové cesty, obnově oplocení zahrady, opravě venkovního pódia, údržbě interiérových architektonických prvků či kompletní rekonstrukce Velkého sálu. Tato zásadní etapa proběhla v roce 2016, kdy byl hlavní společenský sál renovován do jeho původní podoby po veškerých poválečných přestavbách a soudobých adaptacích.

          Jelikož je objekt v současné domě využíván k volnočasovým aktivitám, veřejným přednáškám a kulturním akcím, interiéry jsou moderně vybaveny k jeho potřebám. Ve svých třech plně užívaných poschodích disponuje několika učebnami, přednáškovými a gymnastickými sály, bufetem, odpočinkovými místnostmi, knihovnou, dílnami a kancelářemi. Právě proto nám citlivá renovace Velkého sálu poskytuje unikátní náhled do původního architektova projektu. Počátečním a ryze praktickým důvodem rekonstrukce byla obnova zastaralé, současným požadavkům nevyhovující elektroinstalace. Tato příležitost však byla využita ke kompletní rekonstrukci do jeho původní podoby i barevnosti. Opraveny byly původní podlahové parkety, veškerá štuková výzdoba, nástěnné obklady i jevištní portál, jenž byl očištěn od obkladů ze 70. let. V této podobě jej dnes také můžeme navštívit.

          Střelecký dům v Krnově je krásnou Bauerovou syntézou progresivního smýšlení nad konstrukcí stavby i užitím prvků vycházejících z tradičně užívaných forem začleněných do celku nového historismu i modernistických novotvarů. Dokladem architektonické kvality a výjimečnosti může být též fakt, že byla stavba již v roce 1971 navržena k památkové ochraně. Tak se stalo roku 1983, kdy byla zapsána do státního seznamu kulturních nemovitých památek.

Barbora Macháčková