Neogotická vila, respektive vila ve stylu pozdního historismu, kterou si nechal u silnice na Pernštejn postavit na začátku 20. století František Vendolský, je nepřehlédnutelnou součástí souboru samostatně stojících domů v údolí Nedvědičky a zároveň kvalitní doklad stavebního rozvoje Nedvědice v časech působení starosty Jana Míčka. Nedvědický rodák František Vendolský působil v době vzniku stavby jako učitel a správce na obecné škole v Chlébském, kde také bydlel. Výstavba vily v Nedvědici souvisela s jeho předpokládaným přesunem na zdejší školu a mimo jiné skvěle dokládá finanční možnosti střední třídy v závěru rakousko-uherské monarchie. Pozemek na příkrém a skalnatém svahu s nepřehlédnutelnou dominantou hradu Pernštejna byl vystavěn v romantickém stylu, přestože v té době už vrcholila v uměleckých centrech secese a začátky moderny. Vendolský oslovil brněnského architekta Vladimíra Fischera, pracujícího v uměleckých formách pozdního historismu, s nímž se setkal patrně při výstavbě nedvědické školy v letech 1901–1902, a který byl v úzkých kontaktech s vlasteneckým starostou Nedvědice Janem Míčkem. Vila postavená v roce 1906, tedy rok před jeho jmenováním učitelem v Nedvědici, sloužila Františku Vendolskému, manželce Štěpánce a nájemníkovi Antonínu Fafílkovi, pracujícímu na dráze. Tradované informace o spolumajiteli nemovitosti zastupujícím učiteli Metoději Vendolském, který byl bratrem Františka, tak nejsou správné, o čemž svědčí i zápis v katastru. O společenském vzestupu učitele na obecné škole v Nedvědici nejlépe svědčí skutečnost, že spolubydlící manželského páru v roce 1921 byla pouze služka Marie Žličařová. Vila, vystavěná firmou nedvědického stavitele Jaroslava Hutaře spočívá na mohutné kamenné podezdívce na půdorysu obdélníku, k níž ze zadní strany přiléhá další obdélná přístavba. Průčelí obrácené je zdůrazněno ústředním, mírně vychýleným rizalitem s francouzským okem s balkonem, který je zakončen vysokým dekorativním štítem s atikou, prolomenou ve vrcholu úzkým otvorem s půlkruhovým zakončením. V prvním patře rizalitu se nachází velké segmentově zaklenuté okno; menší pravidelné okno je umístěno také pohledově vpravo od rizalitu. Levou část průčelí tvoří lodžie otevřená do dvěma arkádami s balustrádou. Lodžie s dalšími dvěma arkádami pokračuje také levé boční fasádě s okny v ve zvýšeném přízemí a prvním patře, zakončené dalším dekorativním štítem. Totožným prvkem je zakončena i pohledově pravá boční fasáda, členěná okny a vstupními dveřmi, k nimž vede široké venkovní schodiště se zábradlím z kuželkové balustrády. Velkolepě působící vila s kordonovou římsou opatřenou zubořezem se stala centrem vlasteneckého a společenského života v Nedvědici a častým návštěvníkem v ní byli i členové brněnského turistického spolku Noha v čele s Petrem Bezručem. Stavba obklopená zahradou prošla v nedávné době kompletní, avšak citlivou rekonstrukcí, takže její původní vzhled zůstal v zásadě zachován. Vila Františka Vendolského je nepochybně jednou z nejkvalitnějších architektur v nedvědické vilové čtvrti ze začátku 20. století.