Název
Vila Marie Loosové
Datace
1900: Dokončení stavby
Kód
N015
Typ
Adresa
Nedvědice 104
GPS
49.453772, 16.328854
Historik umění Zdeněk Kudělka, který je autorem stěžejních textů o díle Adolfa Loose v Čechách a na Moravě, narazil v sedmdesátých letech při svém bádání ve vídeňské Albertině na poznámku, že „měl Loos ve svých šestadvaceti letech postavit v Brně (popřípadě u Brna) ,Landhaus‘.“ Pokud by se tento dům – projekt mohl vzniknout okolo roku 1896 – podařilo identifikovat, jednalo by se o architektovu nejstarší realizaci vůbec. Pro řadu historiků architektury bylo vždy lákavé dát tuto zmínku do souvislosti s výstavbou venkovské vilky, kterou si v roce 1900 pořídila jeho matka Marie na okraji obce Nedvědice, v níž měla rodina od roku 1865 v pronájmu místní kamenolom. Nedvědický mramor se zde rozhodl těžit již otec Adolfa Loose, který v Brně provozoval úspěšnou kamenickou firmu s filiálkami v Třebíči a Nedvědici. Po jeho předčasné smrti v roce 1879 převzala dohled nad podnikem ovdovělá Marie Loosová. Do prostředí kamenické dílny v Nedvědici zasadil v roce 1925 děj svého románu Vichři spisovatel Josef František Karas, který zde byl dříve zaměstnaný. Dům se nachází při silnici vedoucí k hradu Pernštejn. Jedná se o přízemní podsklepenou stavbu, která je charakteristická temně červeným keramickým obkladem fasády a bílou mramorovou bosáží na nárožích. Také okna jsou rámována nedvědickým mramorem. Ozdobné dřevěné zábradlí na balkoně zasazeném nad rizalitem v průčelí dodává stavbě romantický nádech. Ve stejném duchu byla původně provedena i vstupní veranda, dnes zazděná. Plány této půvabné vilky se sice dochovaly, jméno architekta zde ale není uvedeno. Stavebnicí byla původně Marie Loosová, majitelkami se však postupně staly její dcery Hermína a Irma Marie. Posledním majitelem z Loosovy linie byl Irmin syn Valtr Pirschl-Loos, který dům v roce 1920 prodal. Pokud je autorem vily opravdu Adolf Loos, musel by projekt vzniknout za kuriózní situace, tedy po jeho návratu z tříletého pobytu ve Spojených státech, kam se odebral v roce 1893. Odjezdu však předcházelo dobrovolné vydědění matkou, s níž následně přerušil kontakt. Jana Kořínková
00:00
00:00