Báňská a hutní společnost vznikla v roce 1905 z průmyslových podniků patřících dosud Těšínské komoře vlastněné arcivévodou Bedřichem Habsburským. Jejím základem se staly železárny v Třinci, k nimž byly připojeny doly Albrecht v Petřvaldu, Hohenegger a Gabriela v Karviné, koksovna Hohenegger, železnorudné doly v Gelnici a Spiši, válcovny v Karlově Huti (u Frýdku) a Bedřichově Huti (u Źywiece), Ustroňské závody a slévárny v Bašce. Po roce 1918 přijala nová Československá republika nostrifikační zákony, podle nichž musely firmy, dosud sídlící ve Vídni, přenést své sídlo do Československa. Báňská a hutní společnost se přestěhovala do Brna, kde si nechala v roce 1922 postavit budovu generálního ředitelství podle projektu architekta Karla Lehrmanna. V roce 1927 pak přesídlila do Prahy. Vzhledem k tomu, že se valná část majetku firmy nacházela na Ostravsku a Karvinsku, fungovalo ředitelství i v Ostravě. 

Na konci dvacátých let 20. století se společnost rozhodla vystavět pro ostravské ředitelství reprezentativní palác. Pro budovu vybrala místo v nově vznikající administrativní čtvrti naproti v té době dokončované Nové radnici. Její okolí bylo určeno právě pro výstavbu reprezentačních administrativních budov, ať již správních, průmyslových, či bankovních. Čtyř- a pětipodlažní palác Báňské a hutní společnosti vyrostl na nároží nově vytyčeného náměstí, nazvaného v roce 1930 jménem tehdejšího ostravského starosty Jana Prokeše, na půdoryse tvaru U jako protiváha Nové radnice. Hlavní průčelí modeluje devítiosý rizalit členěný lizénami obloženými travertinem, jehož římsa je osazena čtveřicí bronzových soch Horníka, Hutníka, Koksaře a Důlního tesaře od sochaře Josefa Kubíčka. Od stejného autora pochází i trojice kamenných reliéfů nad hlavním vstupem s náměty Práce v dole (Odchod do práce, V šachtě a Po šichtě). Hmota hlavního křídla je ve středu převýšena o jedno podlaží a je zde zopakován motiv travertinem obložených lizén, doplněný kruhovými okny. Obdobně, jen v menším měřítku, řešil architekt i boční průčelí. Dispozice paláce je dvoutraktová s kancelářemi po vnějším obvodu a chodbou po vnitřním, do dvora je situován cylindrický schodišťový rizalit. Interiéru dominuje ve středu dispozice monumentální trojramenné schodiště, přízemí bylo obloženo kamennými obklady. Budova je kvalitním příkladem nového klasicismu s příklonem k dekorativismu dvacátých let 20. století.

Od poloviny 20. století sídlil v budově podnik Výstavba ostravsko-karvinských dolů, později zde bylo ředitelství OKD, nástupce Báňské a hutní společnosti. V 90. letech se do objektu nastěhovala Unionbanka, která provedla do dvora novou přístavbu. V současné době je zde umístěn odbor dopravy ostravského magistrátu.

RR

Internetové zdroje:

https://pamatkovykatalog.cz/reditelstvi-banske-a-hutni-spolecnosti-13052092

https://www.ostravskepamatky.cz/pamatka/show/21