Projekt zadala Nemocenská pojišťovna soukromých úředníků dvojici pražských architektů Františku Stalmachovi (1903–1985) a Janu Svobodovi (1904–1978), absolventům studia architektury na pražské akademii u prof. Josefa Gočára. František Stalmach pocházel z Moravské Ostravy, kde jeho otec působil jako malíř. Rodině Stalmachů patřil dům na Masarykově náměstí, v místech, kde následně vyrostl Dům služby Baťa, navržený právě zmíněnou dvojicí architektů. Stalmach se spolužákem Janem Svobodou založil po studiích architektonický ateliér, zaměřený na projekty spořitelen, polyfunkčních, obchodních, bytových a rodinných domů a vil. Pro ostravské prostředí navrhli již zmíněný Dům služby firmy Baťa na Masarykově náměstí. Dalším jejich ostravským projektem se stal kancelářský a bytový dům pro Nemocenskou pojišťovnu soukromých úředníků na Sokolské třídě. Tato zdravotní pojišťovna si zakoupila parcelu na nároží Sokolské třídy a Ostrčilovy ulice nedaleko od Nové radnice a právě se formujícího Prokešova náměstí. Architekti na zvolený pozemek obdélného půdorysu navrhli výrazný funkcionalistický čtyřpatrový dům na půdorysu L s oblým nárožím, plochou střechou a průběžnou terasou v úrovni horního podlaží. Obě uliční průčelí opatřili keramickým obkladem a pásovými okny, umístěnými téměř v líci fasády. Zmíněný fasádní keramický obklad je tvořen obdélnými kachlíky trojí barevnosti. Parter do Sokolské třídy je až po vertikálu schodišťového rizalitu na začátku Ostrčilovy ulice obložen zelenými kachličkami, ostatní části průčelí mají obklad v béžové barvě a meziokenní sloupky jsou obloženy menšími obdélnými kachličkami v barvě slonové kosti. Celek završuje zmíněná průběžná terasa, rozdělená rizalitem hlavního schodiště na dvě nestejné části. Terasu dotváří pergola, která dodává tomuto funkcionalistickému domu lehkost a poezii nautické estetiky, odvozené z výrazu zaoceánských parníků a přímořských letovisek. Zadní průčelí domu, obracející se do dvora zapuštěného na úroveň suterénu, je omítnuto břízolitovou omítkou. U bočního vchodu se nachází objekt garáží, přičemž garáž na úrovni ulice je přístupná z uličního koridoru, zatímco do garáže v úrovni suterénu je vstup ze dvora. Dispozice domu je dvoutraktová, v přízemí a patře se původně nacházely lékařské ordinace, vyšší patra byla uzpůsobena pro byty zaměstnanců pojišťovny. Ze Sokolské třídy je v rovině parteru vstup se schodištěm do prostoru zvýšeného přízemí, kde se původně nacházela čekárna. Z Ostrčilovy ulice vede vchod na dvojramenné železobetonové schodiště se stupni z umělého kamene a s kovovým trubkovým zábradlím. Zmíněné provozní schodiště propojuje všechna podlaží domu. Ačkoli je dům poznamenán desetiletími chátrání, stále představuje vynikající příklad funkcionalistické architektury, kladoucí důraz jak na tvar a materialitu, tak i na barevnost celkového výrazu budovy. Jedná se o jednu z nejlepších funkcionalistických realizací 30. let minulého století v Ostravě. Spolu s Domem služby Baťa jde o památku na tvorbu ostravského rodáka a architekta Františka Stalmacha, který v roce 1949 emigroval s rodinou na Západ a následně tvořil a žil v Kanadě.

MSt