Společnost Severní dráha císaře Ferdinanda (Kaiser Ferdinand Nord-Bahn) byla založena v roce 1836 za účelem vybudování trati z Vídně do Bochně ve Slezsku. V padesátých letech 19. století skoupila několik dolů v Přívoze, Hrušově, Polské Ostravě nebo Michálkovicích a zahájila na Ostravsku těžbu uhlí. Po zestátnění železnice roku 1906 se společnost věnovala pouze důlní činnosti. Po roce 1918 musely podniky působící na území nově vzniklé Československé republiky a mající svá sídla v zahraničí přesídlit na základě nostrifikačního zákona do Československa. Společnost, od roku 1921 přejmenovaná na Severní dráhu Ferdinandovu, přesunula své sídlo do Moravské Ostravy, kde si počátkem dvacátých let vystavěla severně od evangelického kostela na nároží ulic Lutherovy (dnes Husova) a Strassmanovy (dnes Veleslavínova), v těsném sousedství areálu jámy Jindřich, kancelářskou a obytnou budovu. 

Čtyřpodlažní nárožní dům postavený na půdorysu písmene L navrhl pražský architekt Pavel Janák v takzvaném národním stylu, označovaném též rondokubismus nebo obloučkový kubismus, který byl v počátcích Československa prosazován jako oficiální styl nové republiky v architektuře nebo užitém umění. Uliční průčelí s postranními jednoosými rizality a se zaobleným nárožím členil Janák hustým rastrem obdélných oken oddělených abstrahovanými, vodorovně přesekanými lizénami. Oblounkové parapetní a nadokenní římsy doplnil obloučkovými frontony. Zrcadlově obrácené obloučky umístil pod korunní římsu, na jejímž podhledu je zopakoval ve zmenšeném měřítku. Obě křídla mají samostatný vstup z ulice. Dispozice domu, kterou navrhl stavitel Artur Rozhon, je dvou- a trojtraktová, komunikaci mezi podlažími zajišťují dvouramenná schodiště v dvorních rizalitech se zaoblenými nárožími. Dnes dům slouží k bydlení. V roce 2013 prošel rekonstrukcí, která se týkala změny barevnosti fasád (růžovo-bílá) i rehabilitace interiérů.

RR