Prvních devět domů Jubilejní kolonie v tehdy samostatné obci Hrabůvce vzniklo v roce 1921. Nerealizované verze zástavby Jubilejní kolonie pocházejí již z konce roku 1920. Čtyři varianty urbanistického řešení počítaly s výstavbou dvanácti až dvaceti čtyř domů v prostoru Hrabůvky poblíž katastrální hranice s Vítkovicemi. Stavební povolení k vybudování devíti domů v rámci první etapy výstavby kolonie bylo vydáno v červnu 1921. Tato první etapa měla podobu samostatně stojících jednopatrových bytových domů o čtyřech bytech, situovaných podél Jubilejní ulice. Plány signoval Friedrich Kober (1887–?), absolvent německé stavební průmyslovky v Brně, zaměstnaný ve stavebním oddělení Vítkovických železáren. Zatímco na severní straně ulice byly domy čp. 252, 254, 255 a 256 umístěny s určitým odstupem rovnoběžně s uliční čárou, na jižní straně tomu bylo odlišně. Domy čp. 250 a 258 jsou také umístěny rovnoběžně, zatímco domy čp. 251, 253 a 257 jsou situovány tak, že vytvářejí ve vztahu k uliční čáře obloukovou křivku a vymezují dnes parkově upravený prostor. Jednalo se o jednopatrové podsklepené domy s valbovými střechami, orientované k jihu vstupními průčelími. Jižní průčelí domů jsou členěna symetricky. Střední kompoziční osu průčelí tvoří vstup do domu a nad ním okna dvojramenného schodiště, přičemž v rovině korunní římsy osu akcentoval malý trojúhelníkový štít. Jižní průčelí členily po stranách tři okenní osy kabinetu a obytného pokoje. Původní okna byla kastlíková, vertikální, obdélná a dvojkřídlá. Zadní severní průčelí bylo rozčleněno také symetricky. 

Střed kompozice tvořila osa sestavená v úrovni bytových podlaží z dvojice okének toalet, nacházejících se na podestě domovního schodiště u vstupů do jednotlivých bytů. Na tuto střední osu navazovala na obou stranách osa s malým okénkem bytové komory a následovala dvojice oken obytné kuchyně. Fasády byly omítané, členěné lizénovými rámy, soklem a odstupňovanou korunní římsou. Boční fasády východní a západní byly již od počátku slepé. 

To umožnilo v rámci druhé etapy budování kolonie v roce 1928 uskutečnit vestavbu jednopatrových domů do prostorů mezi domy z roku 1921, čímž se z individuálních objektů první etapy stala součást blokové řadové zástavby. Tehdy se zároveň uskutečnila architektem Ernstem/Arnoštem Kornerem navržená úprava fasád domů první etapy, spočívající v přetvoření kompozice jednotlivých průčelí. V jižních vstupních průčelích vytvořil v místě střední osy se vstupem do domu jednoosé mělké rizality a původní trojúhelníkové štíty změnil v horizontálně pojaté jednou odstupňované atikové štíty. Nejstarší domy kolonie tímto Korner přizpůsobil své koncepci, uplatňující expresionistické a dekorativní formy, inspirované architekturou tzv. Rudé Vídně poloviny dvacátých let 20. století. Z dispozičního hlediska byly zmíněné domy řešeny jako dvoutrakty. V obou nadzemních podlažích se nacházely dva zrcadlově uspořádané byty. Toaleta ke každému bytu se nacházela na podestě schodiště vedle vstupu do příslušného bytu. Za vchodem do bytu následovala malá předsíň, propojená na severní straně s komorou. Z předsíně se vstupovalo do obytné kuchyně. Z ní vedly dveře do pokoje na straně jižní a z něho se dalo vstoupit do kabinetu čili menšího pokoje. Kabinet a pokoj zaujímaly jižní část domovní dispozice, takže představovaly osluněnou sekci bytového uspořádání. Zmíněných devět domů reprezentuje první etapu kolonie, záhy architektonicky a urbanisticky přizpůsobenou nejvýraznější druhé etapě, a to úpravou fasád a začleněním do řadové zástavby této části Jubilejní kolonie. 

MSt