Jubilejní kolonie na katastru Hrabůvky reprezentuje nejpropracovanější soubor bydlení zaměstnanců Vítkovických železáren, budovaný od počátku dvacátých let 20. století až do období krátce po roce 1945. Zástavba tak názorně dokládá proměny zaměstnaneckého bydlení – od moderny, dekorativismu a expresionismu 20. let přes Heimatbaustil okupačního období až po funkcionalistické domy vybudované po roce 1945. Počáteční etapa výstavby Jubilejní kolonie měla podobu dvou řad solitérních jednopatrových domů podle návrhu Friedricha Kobera s jednopokojovými byty a s toaletami na podestách schodišť. Již tehdy se předpokládalo, že se bude jednat o bydlení v zeleni po vzoru zahradních měst, avšak úvodní koncepce o výsledné podobě kolonie ještě nevypovídala. Teprve v polovině 20. let se plánování druhé etapy kolonie ujal ostravský architekt Ernst/Arnošt Korner (1888–1966), který radikálně proměnil její urbanistickou koncepci. Inspiroval se přitom vídeňskými obytnými celky, budovanými za vlády tamní sociální demokracie v období tak zvané Rudé Vídně, ale i dalšími příklady ze zahraničí. Samostatně stojící domy začlenil do řadové blokové zástavby a urbanistickou kompozici, kolonie obohatil o domy s průjezdy. Celému souboru tak vtiskl výraznější urbanistickou tvářnost a jednotlivé bloky do určité míry uzavřel. Uplatnil zde jak motiv pravoúhlých bloků, tak i blok ve tvaru písmene U nebo blok s pilovitě zalomeným uličním průčelím, čímž dosáhl větší prostorové rozmanitosti celého souboru. Ústřední osu kolonie představuje Jubilejní ulice, na kterou navazují příčné komunikace, rytmizující blokovou strukturu zástavby. Podle Kornerova projektu pokračovala zástavba až do 30. let, kdy v důsledku hospodářské krize ustala. Další etapa, zahájená na konci téhož desetiletí, ještě vycházela z Kornerova urbanistického řešení. Teprve čtvrtá fáze přinesla určitou proměnu, neboť na počátku 40. let rozšířily Jubilejní kolonii domy v nacisty preferovaném německém Heimatbaustilu. V důsledku válečných událostí však byly v tomto stylu realizovány pouze dva bloky. Poslední, pátá fáze výstavby probíhala po osvobození v roce 1945. Během dvouletého plánu byla kolonie rozšířena o funkcionalistické domy v řádkovém uspořádání, navržené architektem Vladimírem Krajíčkem. Současné stavební úpravy těchto domů, spojené se zateplováním a výměnou výplní otvorů, však potlačují kvalitu původního funkcionalistického řešení. Tím byla ve druhé polovině 40. let výstavba Jubilejní kolonie definitivně završena. Další rozvoj bytové výstavby v Hrabůvce se již odehrával v souvislosti s budováním ostravských sídlišť. 

MSt