Název
Justiční palác
Datace
1924: Projekt
1926–1928: Realizace
Architekt
František Vahala
Kód
A5
Typ
Adresa
Havlíčkovo nábřeží 1835/9
GPS
49.838597, 18.29432
MHD
linky 22, 25, 71, 99, 101, 105, 106, 107, 108, 109, 111, 112, 113
linky 22, 104
Památková ochrana
Ne

Rozdělení Těšínska ve dvacátých letech 20. století zasáhlo i do organizace soudnictví. Dosavadní Krajský soud v Těšíně byl zrušen a nahrazen Krajským soudem v Ostravě, která se v té době stávala jedním z nejdůležitějších center nové Československé republiky. Soud byl zřízen v roce 1921 a činnost zahájil v květnu následujícího roku. Jeho působnost zahrnovala obvody okresních soudů někdejšího těšínského krajského soudu a dvou okresního soudů z obvodu Krajského soudu v Novém Jičíně. Nový soud potřeboval reprezentativní budovu, a tak o dva roky později vypracoval pražský architekt František Vahala, žák Jana Kotěry, projekt na monumentální justiční palác na nábřeží řeky Ostravice. Trojkřídlá budova zabrala téměř celý blok sevřený ulicemi Johanyho (dnes Sokolská), Střelniční (Kratochvílova) a Michala Hodži (Na Hradbách) a stala se dominantou nábřeží mezi Novou radnicí a mostem Miloše Sýkory. Jeho součástí byl i obytný dům v ulici Na Hradbách.

Hlavní průčelí justičního paláce se obrací směrem k řece a je výrazně horizontálně členěno průběžnými parapetními a nadokenními římsami a omítanými parapetními plochami. V kontrastu k nim jsou meziokenní plochy z režného zdiva. Střední čtyřpodlažní část akcentuje dvanáctiosý třípodlažní rizalit, jehož parter je členěn masivními pilastry z umělého kamene. Portál hlavního vstupu zdobí dvojice mohutných konzol s figurálními plastikami s atributy soudnictví (muž se symbolem fasces) a spravedlnosti (žena se zavázanýma očima a váhami) od sochaře Ladislava Beneše. Obdobné konzoly se opakují po celé délce parteru. Průčelí ukončuje výrazná korunní římsa, na kterou nasedá atika a patra převýšených postranních hmot. Boční průčelí jsou řešena podobným způsobem. Interiéru dominuje soudní sál v patře hlavního křídla. Celkem měl palác 87 kancelářských místností (včetně jednacích síní), ale také 15 bytových jednotek. K paláci byla později z jihu přistavěna budova vazební věznice.

Justiční palác je příkladem individualistické moderny ovlivněné holandskou cihlovou architekturou. Použití režného zdiva zároveň odkazuje na průmyslové stavby na Ostravsku, pro něž bylo charakteristické, a propojuje industriální tradici Ostravy s její novou funkcí správního centra.

 

RR

Literatura

  • Průvodce architekturou Ostravy. 2009. s. . 93. ISBN 978-80-85034-54-7.

  • Martin Jemelka, Gabriela Pelikánová, Romana Rosová, Martin Strakoš, Radomír Seďa. Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu. Ostrava, Fiducia, 2023. s. . 76. ISBN 978-80-907934-5-3.

  • Jindřich Vybíral. Zrození velkoměsta: Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890–1938. Šlapanice, ERA, 2003. s. 122. ISBN 80-86517-94-2.

  • Památka 47. Dostupné z: https://www.ostravskepamatky.cz/pamatka/show/47 [cit. 19. 11. 2025]

Audio průvodce

Justiční palác
downloadStáhnout MP3
00:00
00:00