V západním sektoru Ostravy se na katastru Poruby plánovala od konce 40. let minulého století bytová zástavba a s tím související školská a zdravotnická zařízení, obchodní vybavenost a služby. V průběhu uplynulých osmdesáti let zde však vznikaly i jiné typy staveb. Jednou z nich je kancelářská budova Černá perla, takto poeticky pojmenovaná od doby svého dokončení v druhé polovině 60. let. Jedná se o věžovou solitérní stavbu, stojící u severní strany Slavíkovy ulice v severozápadním okraji IV. obvodu Ostravy-Poruby. Sídlil zde tehdejší Výzkumný ústav pozemního stavitelství. Jeho ředitel Zdeněk Krejčí budovu v rozhovoru, otištěném v krajských novinách Nová svoboda, charakterizoval jako objekt založený na kovo-plastické bázi. Uvedeným technickým souslovím chtěl vyjádřit, že návrh počítal s překrytím železobetonového skeletu stavby závěsovou fasádou. Budova se totiž měla stát ukázkovým příkladem nového způsobu výstavby obdobných objektů na Ostravsku. Projektanti dali připravované stavbě obdélný půdorys se zkosenými nárožími. Přízemí řešili jako polootevřený prostor se zkosenými železobetonovými pilíři. Na tuto základnu umístili železobetonový skelet se šesticí vtažených nosných sloupů, tvořících základ nosného systému stavby. Parter byl původně na jižní straně nezastavěný a spodní zkosené pilíře navazovaly na zkosenou základnu samotné věže. Od prvního po desáté patro hmotu věže zvenčí formuje výše zmíněná závěsová fasáda. Ta byla původně vyplněna sklápěcími okny, dotvářenými v rovině parapetu výplněmi z opaxitového černého skla. Jednotlivé vertikální okenní osy oddělovaly hliníkové krycí lišty, tvořící kontrast s horizontálami černých parapetů, charakterizujícími v průčelí budovy jednotlivá podlaží. Zmíněná barevná a materiálová skladba fasád (černé horizontály parapetů versus stříbrné vertikály krycích lišt) vedla k poetickému pojmenování budovy stále platným a užívaným souslovím Černá perla. Stavbě vévodí nástavba se střechou ve tvaru stlačeného V, přecházející do výrazně asymetrické markýzy, vybíhající jižním směrem. I tato odlehčeně působící střešní nástavba posiluje dojem unikátního objektu a zvýrazňuje vertikální kompozici budovy. 

Rozeznání architektonických kvalit budovy po roce 2000 vedlo k citlivé rekonstrukci budovy, uskutečněné na počátku dvacátých let 21. století. Přestavbu pro potřeby zdravotnictví navrhlo Projektstudio architekta Davida Kotka. Podařilo se zachovat kompoziční pojetí stavby i barevné a materiálové řešení fasád. Autoři projektu využili volné půdorysy jednotlivých podlaží a v utváření interiérů využili modernistický design, aby odkázali na původní ráz budovy. V současnosti se v parteru, řešeném jako transparentní prostor s prosklenými fasádami, nachází v severní části vstupní vestibul polikliniky s nástupem na dvojramenné železobetonové schodiště do vyšších podlaží. V jižní části je umístěna kavárna, otevírající se do okolí prosklenými stěnami. Nad parterem se v následujících deseti patrech nacházejí kancelářské prostory, čekárny a ordinace jednotlivých oddělení zdravotní kliniky (v roce 2025 Moravian Premium Care). V jedenáctém patře jsou situovány jednací prostory a je zde také vyhlídková terasa, krytá částečně markýzou střešní nástavby. Kancelářská budova Černá perla představuje v kontextu Ostravska cenný příklad architektury pozdního internacionálního stylu z druhé poloviny 60. let minulého století. Kvality stavby se podařilo při rekonstrukci uchovat a využít v kontextu konverze objektu pro novou funkci v podobě zdravotnického zařízení. 

MSt