Součástí výstavby porubských obytných obvodů, které z hlediska urbanistického členění náležely k západnímu sektoru Ostravy, byly také provozní objekty telekomunikací a pošty. Na západním okraji třetího stavebního obvodu, jižně od dnešního zimního stadionu, vznikly v první polovině 60. let minulého století dva areály určené pro telekomunikační a poštovní služby. Jejich projekt vznikl v ostravském Krajském projektovém ústavu pro výstavbu měst a vesnic (později Stavoprojekt Ostrava) a podílel se na něm architekt František Michališ (1919–?), který se specializoval především na návrhy interiérů a staveb občanské vybavenosti. Oba areály jsou tvořeny dvojicí budov. Hlavní část představuje jednopatrový objekt protáhlého obdélného půdorysu s plochou střechou, orientovaný do Čkalovovy ulice. Druhou součást každého souboru tvoří bodový dům sloužící jako ubytovací zařízení. Obě dvojice budov jsou vůči sobě orientovány zrcadlově, čímž vytvářejí urbanistický celek provozního charakteru. 

Soubor poštovní budovy a bytového domu na nároží Porubské a Čkalovovy ulice (Porubská 713/13) tvoří architektonický celek s půdorysem ve tvaru písmene L. Do Porubské ulice je orientován čtyřpatrový obytný dům, navazující na jihozápadní nároží objektu pošty. Budova má obdélný půdorys, plochou střechu a do ulice se obrací provozním parterem s hlavním vchodem, který je obložen světlým kabřincovým obkladem a okenní osy vyplňují sklobetonové výplně s větračkami. Průčelí ve vyšších podlažích mají břízolitovou fasádu. Kompozice vstupního průčelí sestává ze šesti os v rytmu 3 + 1 + 2. V úrovni parteru se nacházejí sklobetonové výplně a vstupní otvor. Vyšší podlaží jsou členěna obdélnými trojkřídlými okny a v ose schodišťového prostoru rozměrnějšími vertikálně orientovanými obdélnými okenními výplněmi. Jejich asymetrické umístění vnáší do jinak pravidelného rozvržení okenních os nenápadnou dynamiku. Dům završuje subtilní korunní římsa a plochá střecha s kubickým nástavcem. 

Sousední jednopatrová provozní budova pošty s obdélným půdorysem a plochou střechou má severní vstupní průčelí vizuálně členěné a střídá obklad z bílošedého kabřince a okrovou břízolitovou omítku. Břízolit vyplňuje plochy mezi pilíři a rámováním okenních os a byl v rámci nedávné rekonstrukce natřen barvou. Průčelí je rytmizováno lizénovými rámy se světlým kabřincovým obkladem, prolomenými mírně obdélnými okny. Obklad je použit na soklu, na obložení průčelí postranních rizalitů, při zvýraznění rámování okenních os a meziokenních pilířů. U postranních rizalitů je kombinován světlý a černý obklad, čímž vzniká dojem plošně pojaté rustiky. Tyto postranní části mají úzká vertikální okna, v západním průčelí šest a ve východním průčelí pět okenních os. Hlavní průčelí člení symetricky rozčleněná výklopná okna čtvercového formátu s větračkami. Na severovýchodním nároží dotváří hmotu objektu nástavba se šikmou střechou, sloužící pro vstup na střechu. Do dvora je objekt opatřen rampou pro manipulaci se zásilkami. 

Při severozápadním nároží se nachází obdélný vstup do veřejných provozních prostor pošty v podobě nástupního schodiště krytého železobetonovou markýzou. Za vstupem je zádveří, z něhož se vchází do prodejních prostor a také do vestibulu obdélného půdorysu se světlíkem a trojramenným schodištěm vedoucím do patra. Z vestibulu je přístupná také hala s dochovanými původními dřevěnými přepážkami. Vestibul má mramorovou dlažbu a obklad stěn, mramorová dlažba je též v přepážkové hale. Mezi zádveřím, vestibulem a halou jsou umístěny dřevěné příčky s prosklenými výplněmi zdobenými pískovanými motivy poštovních služeb podle návrhu malíře a grafika Bedřicha A. Tkaczyka (1910–1979). Řešení je ukázkovým příkladem tehdy populárního bruselského stylu. 

Budova se vyznačuje střídmým výrazem, abstraktním řešením fasád a vnitřní výzdobou veřejně přístupných prostor pošty. Představuje tudíž hodnotný doklad dobové stavební, architektonické a výtvarné produkce, spojené s objekty poštovních a telekomunikačních služeb. Vzhledem k památkové ochraně objektu (Porubská 713/13) se v tomto případě podařilo zachovat architektonické, řemeslné a umělecké kvality objektu. Sousední soubor budov (ul. Spojů 835/2 a Čkalovova 835/45) prošel modernizací, takže proběhlo schematicky pojaté zateplení fasád, výměna okenních a dveřních výplní a další zásahy, což se projevilo destrukcí kvality vnějšího pláště budov a nekvalitním materiálovým provedením výplní otvorů a materiálů fasád čili typickými projevy nedostatečné pozornosti věnované stavební kultuře a úpravám v rámci modernizace zástavby z druhé poloviny 20. století.

MSt