Proměna bývalých zemědělských vsí vedla na přelomu 19. a 20. století na Ostravsku k založení několika nových průmyslových měst. Jedním z nich byl Přívoz, jehož nové centrum, založené na samé hranici s katastrem sousední Moravské Ostravy, se stalo ukázkovým příkladem urbanistické tvorby vídeňského architekta Camilla Sitteho (1843–1903). Ten ve své knize Stavba měst podle uměleckých zásad (německy Der Städtebau nach seinen künstlerischen Grundsätzen, 1889) zformuloval urbanistické teze, jimiž se vymezoval proti schematickému urbanismu nových měst a městských čtvrtí druhé poloviny 19. století. Na základě kritiky urbanistického řešení vídeňské Okružní třídy (Ringstrasse) a studia historických měst vytvořil soubor zásad, který měl tvořit základ nové urbanistické teorie. Ta vycházela nejen z poznání historických vzorů, ale také z principů nově se formujících společenských věd, především psychologie a sociologie.
Stezka začíná na náměstí Svatopluka Čecha, kde se nachází informační tabule věnovaná životu a dílu Camilla Sitteho. Nedaleko od ní je v dlažbě náměstí vyobrazeno schéma Sitteho regulačního plánu nového městského jádra Přívozu. Následuje prohlídka dalších architektových staveb – kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, sousední fary a za nimi umístěného objektu bývalé přívozské radnice, nyní sloužící Archivu města Ostravy. Tato nejvýraznější architektonická díla určují výraz celého prostoru. Na ně navazuje prohlídka vybraných měšťanských domů na náměstí a v přilehlých ulicích, představujících ukázky novorenesance, novobaroka, vegetabilní i klasicizující secese, charakteristické pro stavební kulturu přelomu 19. a 20. století. Jedná se o díla architektů Felixe Neumanna, Josefa Lhoty, Hermanna Müllera nebo stavitelů Aloise Mihatsche a Hanse Ulricha. Ačkoli je tato část Přívozu stále poznamenaná zanedbáním péče a demolicemi hlavně podél Muglinovské ulice, prostředí náměstí Svatopluka Čecha a bezprostředního okolí velmi dobře reprezentuje zmíněné období i světoznámé dílo Camilla Sitteho. K citlivé obnově zdejší zástavby i veřejných prostranství přispělo také vyhlášení lokality městskou památkovou zónou v roce 2003, a to v rozsahu původního Sitteho regulačního plánu.
MSt
