Stezka mapuje architekturu a urbanismus druhého, třetího, čtvrtého a pátého stavebního obvodu Poruby a do budoucna lze uvažovat o jejím propracování, případně rozdělení na více samostatných stezek. Druhý porubský obvod vznikal ještě v době vrcholícího stalinismu, a proto se vyznačuje klasickým urbanistickým rastrem s důrazem na symetrii zástavby a tradičně pojatou architekturou. Jeho realizace však probíhala převáženě ve druhé polovině 50. let, kdy se již prosazovala destalinizace spojená s postupný opouštěním principů socialistického realismu a nástupem pozdního internacionálního stylu. Prolínání tradicionalismu a nových architektonických tendencí je patrné například v řešení zástavby Alšova náměstí podle plánů Zdeňka Strnadela a Jiřího Petrusiaka. Obdobný vývoj dokumentuje také kulturní dům Poklad, situovaný v centru obvodu. Na rozdíl od zástavby prvního obvodu, která představuje ukázku socialistického realismu, je Poklad příkladem přechodové architektury mezi socialistickým realismem a pozdním internacionálním stylem. Nedávná rekonstrukce budovy však do značné míry odstranila řadu prvků a detailů původního architektonického řešení a nahradila je novou vrstvou. Historický stav zůstal zachován jen v některých partiích a především v utváření hlavního sálu budovy. Výrazná proměna architektury na přelomu 50. a 60. let je patrná v zástavbě Alšova náměstí a ještě výrazněji u výškového bytového dvojdomu od architektů Aloise Vašíčka a Františka Novotného, stojícího uprostřed druhého obvodu, jenž byl v plánech označován jako okrsek OK9. Zatímco původní návrh z poloviny 50. let ještě předpokládal, že zde vznikne výškový dům, který bude vycházet z koncepce typické pro moskevské stalinské mrakodrapy, nový projekt z konce 50. let byl založen na recepci pozdního internacionálního stylu, což je nejlépe patrné z konstrukčního a půdorysného uspořádání objektu při pohledu z Havlíčkova náměstí. Ještě výraznější proměnou prošel projekt třetího stavebního obvodu, v jeho zástavbě se již uplatnily i první panelové domy typu G57. Z tohoto sídliště jsou jako samostatná hesla prezentovány objekty pošty na nároží Porubské a Čkalovovy ulice podle návrhu Františka Michališe a budova Staré polikliniky na Opavské třídě vyprojektovaná architektem Jiřím Lavičkou. Následující heslo je věnováno čtvrtému stavebnímu obvodu a jeho dominantě, tzv. Černé perle. Tato věžová administrativní budova s výrazným architektonickým řešením byla nedávno adaptována na polikliniku podle projektu architekta Davida Kotka a jeho ateliéru Projektstudio. Závěrečné heslo je věnováno pátému stavebnímu obvodu, postavenému podle podle návrhu Vlastimila Bichlera. Tento soubor představuje nejzápadnější sídlištní zástavbu na území Poruby. Po svém dokončení byl považován za jeden z urbanisticky a architektonicky nejpropracovanějších obytných celků na Ostravsku, realizovaných v duchu pozdního internacionálního stylu. Současně patřil k nejzdařilejším realizacím sídlištní zástavby v  tehdejším Československu.

MSt