V době, kdy byl obytný dvojdům čp. 741, respektive okrsek OK9 dokončen, představoval jeden z nejvyšších bytových objektů tehdejšího Československa. Zároveň byl určující dominantou druhého obvodu Poruby a zdálo se, že i dominantou nejmodernější. V následujících letech se sice mnohé změnilo a architektura pokročila mnohem dále, avšak v kontextu zástavby západního sektoru Ostravy představoval zmíněný dvojdům nadále výrazný unikát. Celek sestávající z dvojice zrcadlově komponovaných bytových domů na půdorysu Y a z trojkřídlé budovy obklopující zásobovací dvůr, obsahující garáže a prostory obchodů a služeb s restaurací Panorama, tvořil ústřední okrsek druhého obvodu označovaný již zmíněnou zkratkou OK9. Nejstarší známý plán zástavby druhého porubského obvodu přitom původně počítal s výstavbou centrálně komponovaného věžového domu na půdorysu protáhlého H s ústřední věžovou částí, dominující zmíněnému celku. Jako vzor si autoři tohoto neuskutečněného plánu z poloviny 50. let minulého století vybrali moskevské stalinské mrakodrapy, avšak s ohledem na následný proces „měkké“ destalinizace nedospěl tento návrh ani do fáze finalizace vlastního projektu. Po kritice kultu osobnosti a stalinismu i Stalina samotného v roce 1956 sice zůstala urbanistická skladba sídliště dodržena, neboť část objektů již byla ve výstavbě, avšak v případě okrsku OK9 se změnilo úplně všechno. Plány nově pojatého souboru staveb výrazně přepracovali architekti Alois Vašíček (1915–1990) a František Novotný. Tuto změnu následně po realizaci stručně reflektoval ve svých textech i hlavní architekt města Ostravy Miloš Bartoň, který sice zástavbu druhého obvodu kritizoval, ale současně napsal, že: „Novější zásahy v II. obvodu výstavbou centra, hlavně však realizace šestnáctipodlažní obytné budovy na Havlíčkově náměstí celkovému konceptu částečně prospěly.“ 

Výsledkem změněného projektu se stal obytný výškový celek, tvořený dvěma zrcadlově shodnými domy, každý na půdorysu ve tvaru Y. K nim se na východní straně připojuje trojkřídlý horizontálně komponovaný objekt s hlavním segmentovým dvoupodlažním křídlem služeb, obráceným západním průčelím do parku na Havlíčkově náměstí. Takto řešený okrsek OK9 byl vystavěn v případě výškového dvojdomu čp. 741 jako experimentální soubor budov, zkonstruovaný z litých železobetonových stěn o šířce 15 cm, odlévaných do dílcového překližkového bednění. Stropy tvoří monolit o šířce 14 cm se skrytými průvlaky. Obvodový plášť domu je ze struskopemzobetonového monolitu. Rozvody, elektro a zdravotechnika jsou vedeny jádry, propojujícími jednotlivá podlaží obou domovních sekcí. V centrálním křížení křídel každého domu se nachází dvouramenné spojovací schodiště, výtah a skryté evakuační schodiště. V obou domech je dohromady 186 převážně dvoupokojových bytů. Horní část dvojdomu tvořila ubytovací sekce. Byty byly vybaveny stropním vytápěním Crittal, které kvůli častým závadám později nahradilo teplovodní vytápění prostřednictvím radiátorů. Dům byl původně opatřen břízolitovou fasádou, členěnou strukturálním motivem pravoúhlých linií připomínajícím spáry mezi panely. Dům však nepatří mezi panelové stavby, jak se často v diskusích a v literatuře mylně uvádí, nýbrž je to monoliticky řešená stavba se zdmi odlévanými do překližkového bednění. Původní členění fasády se nedochovalo, protože ho překryla nová vrstva při zateplování budovy. Tím se změnil výraz obou výškových domů. Dvě vstupní verandy obou částí dvojdomu na jižní a severní straně, tvořené přízemními pavilony se šikmými střechami, mají v průčelí uplatněné sklobetonové stěny, prosvětlující vnitřní prostory pavilonů. Nad pravoúhle členěnými vchody do domů se nacházejí v celé šíři průčelí pavilonových vstupů abstraktní šamotové reliéfy od výtvarníka Jaroslava Brože (1935–2025). V obslužném dvoupodlažním křídle s plochou střechou byly umístěny prostory obchodu s potravinami, domovní správy, automatické prádelny, výměníku tepla, trafostanice, náhradního zdroje proudu a garáží. Obslužné křídlo se na východní straně otevírá do veřejného prostoru a parku na Havlíčkově náměstí symetricky řešeným průčelím. Tvoří ho postranní pavilony obdélného půdorysu, uvozující střední část, která je v přízemí členěna výkladci a vstupy do provozoven a v patře má podobu hluboké lodžie, rytmizované nosnými sloupy. V úrovni druhého nadzemního podlaží, přístupného dvouramenným schodištěm z jihovýchodní strany s kruhovým otvorem v dělicí zdi, se nacházely prostory restaurace Panorama, s donedávna dochovaným původním interiérem v bruselském stylu. Celý soubor budov okrsku OK9 představuje snahu najít nový architektonický způsob prefabrikované výstavby v rámci tehdejšího industrializovaného stavebnictví založeného na železobetonu jako základním materiálu. Ve výrazu stavby se odráží formový vliv pozdního internacionálního stylu a také příklady moderního umění a jeho začlenění v architektuře. 

MSt