Vydejte se s manuálem po stopách, které ve městě zanechal významný architekt a urbanista Ladislav Machoň (1888–1973). 

Ladislav Machoň je vnímán především jako pražský architekt, ale v první polovině 20. století zanechal nesmazatelnou stopu také v Pardubicích. Stal se hlavním projektantem veřejných staveb ve městě a pomyslně si tak rozdělil východočeské metropole s Josefem Gočárem, který se věnoval urbanismu a architektuře Hradce Králové. 

Jeho působení v Pardubicích začalo na přelomu let 1918 a 1919, kdy zasedal v porotě široce obeslané architektonické soutěže na projekt krematoria. Na vlastních návrzích pro město začal až roku 1923. Zapojil se do užší architektonické soutěže na budovu Ředitelství pošt a telegrafů ve spolupráci s výtvarníky Otakarem Španielem a Jaroslavem Horejcem. Vznikl administrativní palác, v němž Machoň použil výrazových prostředků art deca, národního stylu a moderního klasicismu. Tuto stylovou kombinaci uplatnil také při návrhu paláce Passage a Státního reálného gymnázia. I u těchto projektů spolupracoval s talentovanými sochaři Karlem Dvořákem a Karlem Pokorným. 

Machoň patřil mezi preferované projektanty ministerstva pošt a telegrafů, a tak nová pošta na rohu ulice Na Hrádku a dnešní třídy Míru vznikla podle jeho návrhu. Architekt dále zpracoval vizualizaci poštovního pavilonu včetně návrhu interiérového vybavení pro celostátní Výstavu tělesné výchovy a sportu, kterou Výstavní společnost společně s městem pořádala v Tyršových sadech od května do října roku 1931. Ve výčtu významných administrativních staveb nesmějí chybět ani moderní budovy Okresních finančních úřadů a soudu na levém břehu Chrudimky.

Architekt také v roce 1927 řešil jednotnou regulaci Smetanova náměstí u divadla včetně úpravy fasád několika obytných objektů – nájemní dům města Pardubice, Josefa Maděry a Řemeslnicko-živnostenské besedy. Součástí jeho návrhu byla také realizovaná budova výstavní síně s cihelnou fasádou a galerií soch. Pro svou rodinu na centrálním hřbitově navrhl novou podobu rodinné hrobky. Další jeho vize včetně rozsáhlé přestavby Občanské záložny z roku 1925 se už bohužel nepodařilo uskutečnit. Přesto Machoň zanechal nesmazatelnou stopu na tváři města. Kvalitu jeho návrhů potvrzuje také památková ochrana řady zmiňovaných realizací.

MB