O architektu Ackermannovi, co se týče životních dat, je k dispozici jen sporadické množství informací. Jistě víme, že jeho tvorba po válce nepokračovala, nebyla dosud nalezena v žádném ze stavebních archivů, a dá se tudíž předpokládat, že zahynul v nacistickém vyhlazovacím táboře.
Jeho jméno se objevuje v almanachu studentů Německé vysoké školy technické v Praze. Koncem 30. let působil jako samostatný projektant a architekt a jeho domy je možné datovat do krátkého období let 1936–1938. Kancelář sídlila v Heřmanově ulici 16.
Dosud je Ackermannovi připisováno autorství činžovních domů v Praze 7 (Heřmanova 742/33, U Elektrárny 143/4) a v Praze 3 (Ondříčkova 2395/26). Tvrzení starší literatury, že je svým architektonickým pojetím příbuzný architektu Erwinu Katonovi, je nutno odmítnout, Ackermannovy realizace v sobě nesou silný prvek purismu a konstruktivismu, aniž by připustil ony formy ztěžklého racionalismu, který je naopak v některých realizacích z téže doby možné nalézt u Erwina Katony.
Jako příklad puristického pojetí v Ackermannově tvorbě lze uvést jeho činžovní dům se střešním apartmánem v Heřmanově ulici, který se od vedlejšího Welsova domu daří odlišit pouze zkušenému pozorovateli: fasáda je zcela oproštěna od oblých tvarů, je kryta obklady odlišného tónu a obchodní parter je obložen černým sklem. Dům realizovala stavební firma Ing. Františka Fuchse se sídlem na Veletržní třídě pro stavebnici dr. Kleinovou. Dům nese na střeše exkluzivní nástavbu s balkonem a proskleným zábradlím. Vstupní chodba probíhá po střední ose přízemí a má zachováno dvouramenné zavěšené schodiště při dvorním průčelí. Ackermannův dům v Praze 3 se pojetím zimních prosklených zahrad na fasádě blíží architektonickým detailům z dílen Bauhausu. Celostřešní apartmán s balkonem pak Ackermann opakuje ve své realizaci činžovního domu v ulici U Elektrárny v Holešovicích. Tento dům můžeme charakterizovat jako produkci dobré, ovšem standardní kvality nejspíše pro středostavovského stavebníka.

Martin Halata