Ateliér Brno založil v roce 1991 architekt Petr Hrůša (*1955), o rok později se stal jeho partnerem architekt Petr Pelčák (*1963). V roce 1998 byla kancelář přejmenována na Architekti Hrůša & Pelčák a v této podobě fungovala až do roku 2007. V roce 2008 si Petr Pelčák založil vlastní kancelář Pelčák a partner architekti, původní ateliér jeho bývalý kolega přejmenoval na Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno. Brněnští rodáci Hrůša a Pelčák vystudovali v osmdesátých letech Fakultu architektury zdejší VUT, v roce 1989 pak společně založili sdružení Obecní dům Brno. Cílem tohoto sdružení je přiblížit veřejnosti díla významných českých a středoevropských architektů, především prostřednictvím výstav a publikací.
Ateliér architektů Hrůši a Pelčáka se prosadil především realizacemi obytných staveb, ať už to byly domy rodinné nebo bytové, věnovali se ale i projektům administrativních budov. Z rané tvorby zmiňme alespoň obecní nájemní dům s malometrážními byty ve Slavonicích (1997) nebo provozní budovu Povodí Moravy v Olomouci (1996). Především druhá realizace již naznačuje další směřování obou architektů, kteří se netají svým obdivem k meziválečné moderně, ale zároveň tíhnou i ke klasickému řádu a tektonice. K meziválečné brněnské architektuře a funkcionalismu se otevřeně hlásí jejich bytový dům ve Vídeňské ulici v Brně (2005), velmi strohá budova radnice městské části Komín (2002), ale také administrativní budova firmy Blata v Blansku (2001).
Kromě zmíněných budov realizovali Hrůša s Pelčákem řadu rodinných domů, především v Brně, významná je také jejich revitalizace brněnských Denisových sadů (2005). Poslední dva společné projekty této dvojice (dokončené v roce 2009 již pod hlavičkou ateliéru Architekti Hrůša & spol.) působí svou pevnou strohostí, tektonikou a řádem jako manifest jejich pojetí architektury. Jde o čtveřici až kasárensky čistých bytových domů v Brně-Jundrově a rozsáhlý blok administrativního centra Trinity v Brně s fasádou v přísném řádu.
V roce 2008 se cesty Petra Hrůši a Petra Pelčáka rozdělily, oba však úspěšně pokračují v projektování a jejich rukopis zůstává i nadále dosti podobný. Z prací ateliéru Architekti Hrůša & spol. zmiňme alespoň rekonstrukci Domu umění města Brna (2009), administrativní budovu na Rohanském nábřeží v Praze (2012) nebo skutečně městsky pojatý parkovací dům Domini Park v Brně (2014). Petr Pelčák zaujal realizacemi archeologické základny v Mikulčicích (2013), rekonstrukcí a dostavbou kampusů Filozofické fakulty (2015) a Fakulty informatiky (2014) Masarykovy univerzity v Brně a také několika soubory bytových domů v Brně.
KJ
Literatura
Zdeněk Jiran (ed.). Česká architektura 2012–2013 / Czech architecture. Yearbook 2012–2013. Praha, 2014, s. 90–95 a 104–107.
Petr Volf. Litomyšl. Renesanční město moderní architektury. Litomyšl, 2014, s. 180-183.
Petr Pelčák (ed.). Česká architektura 2008–2009 / Czech architecture. Yearbook 2008–2009. Praha, 2010.
Svatopluk Sládeček (ed.). Česká architektura 2007–2008 / Czech architecture. Yearbook 2007–2008. Praha, 2009, s. 162–165.
Petr Pelčák. Několik poznámek k současné architektuře. Brno, 2009.
Judit Solt – Petr Pelčák.
Petr Pelčák Architekt
. Brno, 2008.Alexandr Skalický (ed.). Česká architektura 2005–2006 / Czech architecture. Yearbook 2005–2006. Praha, 2007, s. 112–115 a 116–119.
Jan Jehlík (ed.). Česká architektura 2003–2004 / Czech architecture. Yearbook 2003–2004. Praha, 2005, s. 42–47 a 152–155.
Jaroslav Wertig (ed.). Česká architektura 2002–2003 / Czech architecture. Yearbook 2002–2003. Praha, 2004, s. 84–87 a 100–103.
Rostislav Švácha. Česká architektura a její přísnost. Praha, 2004, s. 66–71, 94–99, 184–191, 208–2015, 284–285.
Michal Kohout (ed.). Česká architektura 2001–2002 / Czech architecture. Yearbook 2001–2002. Praha, 2003, s. 136–139.
Markéta Cajthamlová (ed.). Česká architektura 2000–2001 / Czech architecture. Yearbook 2000–2001. Praha, 2002, s. 56–61.
Petr Pelčák (ed.). Česká architektura 1999–2000 / Czech architecture. Yearbook 1999–2000. Praha, 2001.
Prameny
www.hrusa-atelierbrno.cz.
www.pelcak.cz.
