Datum narození
8. 10. 1882, Tábor
Datum úmrtí
2. 6. 1941, Praha

Theodor Petřík se narodil do rodiny se zemědělskou minulostí, jeho otec byl však lékařem. Po studiu na táborském gymnáziu absolvoval v roce 1908 obor pozemní stavitelství na české technice v Praze. Od absolutoria vysokoškolských studií byl Petřík až do své smrti zaměstnán na Ústavu pozemního stavitelství na pražské technice. V roce 1909 se Petřík zúčastnil s překvapivě progresivním, ale památkově citlivým, projektem soutěže na přestavbu staroměstské radnice. Řešení tohoto prostoru se také stalo tématem Petříkovy dizertace (Význam staroměstského náměstí v regulaci Velké Prahy). Své realizace do roku 1915 spojil Petřík s architektem Karlem Roštíkem. Společně navázali na Petříkův úspěch v soutěži na Staroměstskou radnici (získal druhou cenu), a zúčastnili se obdobně významné soutěže v moravské metropoli: na české divadlo v Brně. Ze soutěže se nakonec nic nerealizovalo, avšak vyvolala potřebnou diskusi o moderní architektuře na Moravě. Ze spolupráce s Roštíkem vznikla řada rodinných a činžovních domů i školních budov: Dům U Kamenného stolu na dnešním Karlově náměstí, vila čp. 256 na Hradčanech, návrh školy v Brandýse nad Labem a první návrh rolnických učilišť v Hradci Králové. Samostatně Petřík navrhl vilu manželů Novotných za Bechyňskou branou v Táboře s krystalickým ornamentem v mansardovém štítu a úpravu klasicistní záložny v Táboře z roku 1910. Po první světové válce začal Petřík spolupracovat se svou manželkou a někdejší žačkou, první promovanou architektkou na území Československa, Miladou Petříkovou-Pavlíkovou. Petřík navrhl dvě rozhledny – jednu u Tábora, druhou u Žamberku, obě připomínají použitím šindelů a kyklopského zdiva v podnoži lidové stavby.  S Miladou Petříkovou-Pavlíkovou spolupracoval na dokončení projektu rolnických učilišť v Hradci Králové – Kuklenách a přilehlém areálu čítajícím kromě hlavní kubistické školní stavby také cvičné stáje a sila. K zemědělskému školství přispěl také návrhem školního statku Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Uhříněvsi. Na přelomu 20. a 30. let se Petřík začal podílet na výstavbě kampusu Českého vysokého učení technického v Dejvicích, kde uplatnil monumentální formy a moderně barokní půdorysné dispozice. V průběhu 20. a 30. let se Petřík zabýval také navrhováním vil – vily Bedřicha Honzáka v Hradci Králové, vily Stanislava Zemana ve Šlapanicích, vily Vladimíra Petříka v Praze či vily v Horní Rovni. Všechny tyto stavby rozvíjejí umírněné kubizující a klasicizující tvarosloví a aktualizují principy, materiály a formy tradičního lidového a venkovského stavitelství: žudro, kyklopské zdivo, dřevěné prvky, mansardová střecha, tradiční trojúhelníkový štít atd. Nejvýznamnějším přínosem Theodora Petříka pro meziválečné stavitelství a architekturu byly ale jeho teoretické výzkumy v oblasti zemědělské architektury a její modernizace. Petřík měl také možnost své výsledky testovat v praxi: navrhl vepřín ve Voděradech (1920), komplex Státního výzkumného ústavu bramborářského v Německém Brodě (1926–1929), velkostatky na Mladoboleslavsku či hřebčín v Topolčiankách. Petříkův přínos pro českou moderní architekturu spočívá kromě cílevědomých a přesvědčivých výzkumů hygienizace a racionalizace zemědělských staveb a jejich aplikace v rozvíjení umírněné moderní architektury, v níž dokázal propojit principy prosazované geometrické a puristické moderny s tradičními, až archetypálními venkovskými formami a stavitelskými postupy.      

LZL

 

Literatura

  • Theodor Petřík. Soutěžní návrh přístavby Pražské radnice v III. Soutěži. Architektonický obzor. 1909, VIII., s. 1.

  • Theodor Petřík. Zemědělské stavby. Stavitel. 1922, III., s. 117–160.

  • Theodor Petřík. Hospodářské stavby. Architekt SIA. 1941, s. 226–236.

  • Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 347–348

    . s. 347–348.

  • Ladislav Zikmund-Lender. Kubismus pro Hradec? Budova Zemských hospodářských učilišť v Hradci Králové, Theodor Petřík, 1913–1923. in: Monumenta Vivent, Sborník Národního památkového ústavu v Josefově. Josefov, 2013, s. 37–44.

  • Martin Zubík.

    Slavné stavby Theodora Petříka

    . Praha, 2014.

  • Ladislav Zikmund-Lender.

    Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové (TP)

    . Hradec Králové, 2017, s. 129–140.

Prameny

  • Martin Zubík, Prof. Dr. Theodor Petřík (1882-1941) a jeho význam v české architektuře první poloviny 20. století, diplomová práce, Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem, 2009.

Objekty autora
Objekty autorav ostatních architektonických manuálech

Audio file

00:00
00:00