Trnkova vila v těsné blízkosti havlíčkobrodské nemocnice je spojena se zdejším dlouholetým lékařem a primářem Pavlem Trnkou (1885–1973). Ten však vilu zakoupil až po svém příchodu do Brodu v 2. polovině 20. let 20. století. Jejím stavitelem byl jiný významný muž své doby, odborný učitel dívčí měšťanské školy a později ředitel komplexu městských a obecných škol Josef Kliment (1859–1927).

Na počátku 20. století si jako místo pro svůj dům vybral nově se rozrůstající vilovou čtvrť na úpatí vrchu Prempír, poblíž areálu nemocnice. A ačkoli pozemek vily s nemocničními pozemky těsně sousedí, orientace budovy do boční klidné ulice jí spolu se zahradou dodnes zajišťuje atmosféru příjemného ústraní. Hlavní vstup byl přitom přenesen z ulice Husovy do dnešní ulice Šubrtovy až dodatečnou úpravou projektu!

Vilu projektovala místní stavební firma Františka a Otakara Liškových. Tradiční dispozice se zde spojily se střídmým dekorem fasády, ozvláštněním bylo snad jedině lunetové okno v převýšené části stavby směrem k parku pod nemocnicí. Majitel využil výstavby vodovodů pro nemocnici a nechal si přivést tekoucí vodu „do prádelny, koupelny, chodby i klosetů“. Byl činný v místním hospodářském spolku, promýšlel možnosti rozvoje venkova a hodnotám pragmatického a činorodého hospodaření byl podle všeho věrný i v osobním životě. Na pozemku s vilou sousedila přízemní hospodářská budova s chlévy pro hovězí a vepřový dobytek i drůbež a s dřevníky. Tento objekt nicméně později získal obytnou funkci a nové hospodářské zázemí bylo vystavěno na jiném místě. Obytné kapacity přitom nesloužily jen majiteli, část bytů pronajímal.

Primář Pavel Trnka, nadšený sportovec i lovec, doplnil v meziválečném období k vile garáž, do zahrady také lehárnu neboli besídku a tenisové kurty. Když v 50. letech 20. století kvůli tlaku nového režimu rezignoval na místo ředitele nemocnice a poté i funkci primáře, zřídil si v přízemí vily lékařskou ordinaci, kterou provozoval téměř do konce života. Po roce 1989 sídlila v přízemí vily nejdříve zubní ordinace a posléze pracoviště dentální hygieny. Tyto provozy si vyžádaly malou přízemní neslohovou přístavbu při severní straně vily. 

V Havlíčkově Brodě, stejně jako na celém našem území, není časté, že by vila zůstala nepřetržitě v rukách rodiny, která ji vlastnila mezi válkami. V případě Trnkovy vily pokračuje nejen rod, ale i rodinné jméno. Současný vlastník aktivně pečuje o paměť místa, spojenou nejen s osobou primáře Pavla Trnky, ale i opata Bohumila Víta Tajovského (1912–1999), který zde našel útočiště po svém propuštění z vězení v závěru 60. let a zůstal až do svého návratu do domovského kláštera v Želivi po roce 1989.