Architekt a urbanista Jaroslav Rössler se narodil 14. ledna 1886 v Kladně v rodině ředitele zdejší Státní všeobecné řemeslnické školy. V letech 1906–1910 studoval u Jana Kotěry na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a posléze u Friedricha Ohmanna na vídeňské Akademii výtvarných umění. Zde také v roce 1910 získal z rukou architekta Hermanna Helmera čestnou plaketu Hansenovy ceny a o rok později také Olbrichovu cenu. Absolvoval zahraniční studijní cesty do Německa, Itálie, Nizozemska, Belgie a Švédska. V roce 1918 vstoupil do československých legií v ruském Omsku. Byl členem pražské Jednoty výtvarných umělců, pro niž v roce 1934 navrhl výstavní pavilon (známý dnes jako Nová síň) ve Voršilské ulici na Novém Městě pražském. Svými články přispíval do odborných periodik (například v roce 1912 statí Budovy obecného školství do časopisu Styl) a v roce 1929 vydal monografii svých prací Neue Architektur, v jejímž úvodu vyjádřil své přesvědčení, že: „forma je stejně nezbytnou složkou každého stavebního díla, stejně jako jeho účelovost a konstrukce“.
Rösslerovy první projekty z prvního desetiletí 20. století jsou spjaté s jeho rodištěm a lze v nich pozorovat vliv kotěrovské moderny, ať už jde o fasády kladenského Městského divadla, dům a knihtiskárnu Jaroslava Šnajdra, či Státní průmyslovou školu. Poslední dvě stavby jsou charakteristické kombinací režného cihlového zdiva a omítaných ploch. Pro Kladno Jaroslav Rössler vypracoval také ideové projekty úpravy náměstí. Postupně se však přiklonil ke klasicizující poloze moderny a k novoklasicismu – důkazem jsou budovy Obchodní akademie v Brně (1920), Československého státního reálného gymnázia v Plzni (C3–1736, 1923–1926), Dělnické úrazové pojišťovny v Praze-Holešovicích (1926–1929) a budova Pražské burzy peněžní a zbožní (1936–1937). Na sklonku své projekční činnosti pak Rössler u některých staveb dospívá k puristickému až funkcionalistickému výrazu – například u rodinného domu č. p. 1813 v pražských Dejvicích, nájemního domu č. p. 480 na Puškinově náměstí v Praze-Bubenči či u budovy poštovního a telegrafního úřadu v Praze-Libni. Kromě projektování veřejných budov a obytných domů se věnoval také návrhům pomníků, památníků a pamětních desek, vztahujících se především k první světové válce. S menšími či většími úspěchy se také během svého tvůrčího působení zúčastnil mnoha architektonických soutěží.
V roce 1956 Jaroslav Rössler získal státní vyznamenání Za vynikající práci. Zemřel 27. listopadu 1964 v Praze.
AP
Literatura
Jiří Hilmera. heslo Rössler, Jaroslav. Nová encyklopedie českého výtvarného umění (dodatky). Praha, Academia, 2006, s. 651.
Prokop Toman. heslo Rössler, Jaroslav. Nový slovník československých výtvarných umělců, II. L–Ž. Praha, Rudolf Ryšavý, 1950, s. 371.
Prokop Toman. heslo Rössler, Jaroslav. Nový slovník československých výtvarných umělců, II. L–Ž. Praha, Rudolf Ryšavý, 1950, s. 371.
Jiří Blaha, Bohumír Kozák. Jaroslav Rössler. Architektura ČSR. 1965, XXIV, 7, s. 467.



