Architekt a urbanista Jaroslav Rössler se narodil 14. ledna 1886 v Kladně v rodině ředitele zdejší Státní všeobecné řemeslnické školy. V letech 1906–1910 studoval u Jana Kotěry na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a posléze u Friedricha Ohmanna na vídeňské Akademii výtvarných umění. Zde také v roce 1910 získal z rukou architekta Hermanna Helmera čestnou plaketu Hansenovy ceny a o rok později také Olbrichovu cenu. Absolvoval zahraniční studijní cesty do Německa, Itálie, Nizozemska, Belgie a Švédska. V roce 1918 vstoupil do československých legií v ruském Omsku. Byl členem pražské Jednoty výtvarných umělců, pro niž v roce 1934 navrhl výstavní pavilon (známý dnes jako Nová síň) ve Voršilské ulici na Novém Městě pražském. Svými články přispíval do odborných periodik (například v roce 1912 statí Budovy obecného školství do časopisu Styl) a v roce 1929 vydal monografii svých prací Neue Architektur, v jejímž úvodu vyjádřil své přesvědčení, že: „forma je stejně nezbytnou složkou každého stavebního díla, stejně jako jeho účelovost a konstrukce“.

Rösslerovy první projekty z prvního desetiletí 20. století jsou spjaté s jeho rodištěm a lze v nich pozorovat vliv kotěrovské moderny, ať už jde o fasády kladenského Městského divadla, dům a knihtiskárnu Jaroslava Šnajdra, či Státní průmyslovou školu. Poslední dvě stavby jsou charakteristické kombinací režného cihlového zdiva a omítaných ploch. Pro Kladno Jaroslav Rössler vypracoval také ideové projekty úpravy náměstí. Postupně se však přiklonil ke klasicizující poloze moderny a k novoklasicismu – důkazem jsou budovy Obchodní akademie v Brně (1920), Československého státního reálného gymnázia v Plzni (C3–1736, 1923–1926), Dělnické úrazové pojišťovny v Praze-Holešovicích (1926–1929) a budova Pražské burzy peněžní a zbožní (1936–1937). Na sklonku své projekční činnosti pak Rössler u některých staveb dospívá k puristickému až funkcionalistickému výrazu – například u rodinného domu č. p. 1813 v pražských Dejvicích, nájemního domu č. p. 480 na Puškinově náměstí v Praze-Bubenči či u budovy poštovního a telegrafního úřadu v Praze-Libni. Kromě projektování veřejných budov a obytných domů se věnoval také návrhům pomníků, památníků a pamětních desek, vztahujících se především k první světové válce. S menšími či většími úspěchy se také během svého tvůrčího působení zúčastnil mnoha architektonických soutěží.

V roce 1956 Jaroslav Rössler získal státní vyznamenání Za vynikající práci. Zemřel 27. listopadu 1964 v Praze.

AP