Edisonova ulice vymezuje Jubilejní kolonii ze severní strany a odděluje ji od periferní zástavby, tvořené různorodým souborem řadových i individuálních rodinných domů, hospodářských stavení a garáží. Severní část zástavby kolonie má mnohem střídmější podobu, neboť domy jsou umístěny až u chodníků čili v linii uliční čáry, takže nemají až na výjimky předzahrádky a zástavba působí mnohem chudším dojmem než v případě jiných částí kolonie. Výrazně menší komfort je zřejmý při srovnání s řešením centrální partie podél Jubilejní ulice, kde se uplatňuje střídání domů u uliční čáry s domy, které od ní mají odstup a získaný prostor je věnován parkově upravené zeleni. Právě jednomu bloku domů podél Edisonovy ulice, vystavěnému v rámci II. etapy, dal architekt Ernst/Arnošt Korner (1888–1966) neobvyklou podobu. Blok tvoří celkem šest bytových domů. Vymezují ji bytové domy Edisonova 377/15 a 382/25, jejichž uliční průčelí se obrací rovnoběžně s uliční čárou do Edisonovy ulice. Zato domy v Edisonově ulici 378/17, 379/19, 380/21 a 381/23 jsou situovány tak, že jejich hlavní průčelí se odklání od uliční čáry v úhlu 45°. Tím architekt vytvořil specifickou formu pilovitého řazení řadových domů do ulice, což zavdalo podnět k označení této části bloku slovem harmonika. Před domovními průčelími zmíněných staveb vznikl alespoň malý trojúhelníkový předprostor určený pro zeleň. Soubor diagonálně situovaných domů zvaný Harmonika představuje pokus, jak oživit výraz jinak poměrně fádně působící řadové zástavby. Domy mají hlavní vstupní uliční průčelí rozčleněné na vstupy se zádveřím, nad vchody jsou v prvním i druhém patře lodžie s dvěma otvory. Otvory v prvním patře mají trojúhelníkové záklenky, otvory v patře druhém jsou obdélníkové. Dispozice domů jsou dvoutraktové, dvouramenné schodiště člení domy na dvě části, každý dům obsahoval šest bytů, tvořených obytnou kuchyní, pokojem, kabinetem a toaletou. Všechny byty mají v suterénu příslušnou sklepní kóji. Při obnově kolonie podle návrhu architekta Pavla Sedleckého se podařilo zachovat architektonické ztvárnění objektů, byty byly modernizovány a do podkroví byly provedeny vestavby nových bytových prostor.
MSt
Literatura
Výstavba Jubilejní kolonie. Radomír Seďa. In: Petr Přendík, Radomír Seďa, Martin Strakoš. Jubilejní kolonie. 90 let dělnické kolonie v Ostravě-Hrabůvce. Ostrava, Montanex, Statutární město Ostrava, 2018, s. 21–68.
Rekonstrukce a modernizace. Radomír Seďa – Petr Přendík. In: Petr Přendík, Radomír Seďa, Martin Strakoš. Jubilejní kolonie. 90 let dělnické kolonie v Ostravě-Hrabůvce. Ostrava, Montanex, Statutární město Ostrava, 2018, s. 185–192.
Architektura a památková ochrana Jubilejní kolonie. Martin Strakoš. In: Petr Přendík, Radomír Seďa, Martin Strakoš. Jubilejní kolonie. 90 let dělnické kolonie v Ostravě-Hrabůvce. Ostrava, Montanex, Statutární město Ostrava, 2018, s. 145–183.
Martin Strakoš. Průvodce architekturou Ostravy. 2009, s. 192–194, 396, 416. ISBN 978-80-85034-54-7.
Základy republiky a demokracie: Architektonické proměny Moravské Ostravy za Jana Prokeše. Martin Strakoš. In: Martin Jemelka, Gabriela Pelikánová, Romana Rosová, Martin Strakoš, Radomír Seďa. Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu. Ostrava, Fiducia, 2023, s. 73–74. ISBN 978-80-907934-5-3.
Jindřich Vybíral. Zrození velkoměsta: Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890–1938. Šlapanice, ERA, 2003, s. 118. ISBN 80-86517-94-2.
Historie Jubilejní kolonie. Dostupné z: https://www.jubilejnikolonie.cz/historie-jubilejni-kolonie. [cit. 14. 11. 2025]
Prameny
plánová dokumentace 1920–1942, fond Archiv Vítkovice, a. s., fond Vítkovické horní a hutní těžířstvo. inv. č. 9579a a 1579a, fond Jubilejní kolonie v Hrabůvce.






