Architekt a stavební inženýr Ernst Korner se narodil v rodině obchodníka Johanna Kohna z Uherského Brodu. Jeho bratři se věnovali obchodu, ekonomice, právu a řízení průmyslových podniků a studovali ve Vídni. Ernst Kohn, po přejmenování Korner, odešel po absolvování stavební průmyslovky v Brně do Vídně na tamní techniku, kde v letech 1906–1911 studoval obor pozemní stavitelství a architektura. Tehdy se seznámil s malířem Oskarem Kokoschkou, s nímž udržoval kontakt i v dalších desetiletích. Po studiu praktikoval u různých stavebních firem a projekčních kanceláří, mimo jiné i v Moravské Ostravě, kde působil od roku 1913 jako stavitel jeho bratr Benno Korner. V Moravské Ostravě se Ernst Korner nakonec v r. 1920 usadil a v roce 1925 si zde zařídil vlastní projekční kancelář. Od poloviny 20. let až do emigrace užíval českou verzi jména Arnošt. V Moravské Ostravě se až do roku 1938 věnoval projektování a realizaci obytných, obchodních a kancelářských domů. Ve městě byli činní i další jeho sourozenci – kromě již zmíněného Benna také Emil Korner, který zastával pozici ekonomického ředitele ve vedení Vítkovických železáren , a Robert Korner, jenž jako právník zastupoval zdejší velké firmy a jejich vlastníky. Na začátku svého tvůrčího působení v období první poloviny 20. let vycházel Ernst Korner z konzervativních principů a jeho návrhy reflektovaly postsecesní dekorativismus, neoklasicismus a neobiedermeier vídeňské provenience. Raná fáze jeho tvorby je patrná v řešení přestavby nájemního domu Dvořákova 1117/20 (1920) v Moravské Ostravě, ve výrazu novostavby kancelářské a obytné budovy firmy Rütgers, ul. Dr. Šmerala 1626/2 (1921–1922), nebo v charakteru přestavby a dostavby vily dr. Krause pro potřeby České banky Union (1921–1922, Nádražní 213/10). V průběhu 20. let výraz projektů a realizací postupně modernizoval pod vlivem vídeňského i domácího prostředí. Od poloviny 20. let se v jeho projektech výrazně uplatňoval expresionismem, dekorativismem a novou věcností ovlivněný projev, což je patrné například v soutěžním návrhu Nové radnice pro Moravskou Ostravu (1923) a v projektech a realizacích bytových nájemních domů, inspirovaných tehdejšími rozsáhlými obytnými komplexy Rudé Vídně, budovanými tamním sociálnědemokratickým vedením rakouského hlavního města v podobě domů-paláců práce pro nižší a střední vrstvy obyvatelstva. V případě Kornerovy tvorby do této skupiny realizací patří druhá etapa projektu a výstavby Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce z let 1926–1931 (zástavba v ulicích Edisonově, Jubilejní, Letecké, Slezské, Velflíkově a Závodní) nebo nedokončený komplex pasážních domů v centru Ostravy mezi třídou 28. října a ulicemi Denisovou, Jurečkovou, Střední a Poděbradovou. V několika uskutečněných projektech z konce 20. a ze 30. let minulého století Korner přejímal zásady nové věcnosti, purismu a konstruktivismu. Týkalo se to především novostavby obchodního domu Rix v centru Moravské Ostravy (1928, poškozeno bombardováním 1944 a zbořeno 1945) a nájemního domu v ulici Velká 64/21 (1930–1933). Díky zmíněným rodinným a společenským vztahům, a tudíž i návaznosti na Vítkovické horní a hutní těžířstvo, projektoval obytné celky mj. pro Vítkovické železárny a jejich zaměstnance, což se týkalo jak druhé etapy Jubilejní kolonie, tak i další výstavby ve Vítkovicích v ulicích Ruské (1929–1930) nebo Štramberské (1929–1930), případně v sousedním Zábřehu (ul. Krokova). Nová věcnost se plně prosadila v jeho tvorbě ve 30. letech, což je patrné například na bloku domů v Ostravě-Vítkovicích (domy na křížení ulic Závodní a Ruské) nebo v případě bytového domu U Sboru 1293 v jeho rodném Uherském Brodu. Obavy z nacistického pronásledování pro jeho židovský původ ho přiměly emigrovat s rodinou do Velké Británie. Odtud záhy pokračovali do Austrálie, kde si navrhl vlastní rodinný dům v intencích architektury internacionálního stylu. V roce 2024 bylo území, kde měla v centru Ostravy vyrůst protilehlá a nakonec nerealizovaná část Kornerem projektovaných pasážních domů, pojmenováno park Ernsta Kornera. V současnosti se připravuje revitalizace uvedeného místa, které se tak stane důstojnou součástí veřejného prostoru centra Ostravy.
MSt
Seznam objektů architekta:
- Česká banka Union, Nádražní 213/10, Ostrava-Moravská Ostrava
- kancelářský a obytný dům firmy Rütgers, nyní regionální sídlo Českého rozhlasu, Dr. Šmerala 1626/2, Ostrava-Moravská Ostrava
- Jubilejní kolonie, bytový dvojdům s průjezdem, Jubilejní 330/49a, 49b, Ostrava-Hrabůvka
- Jubilejní kolonie, bytový dům s trojdílným vtaženým portikem, Jubilejní 345/60, Ostrava-Hrabůvka
- Jubilejní kolonie, blok bytových domů ve tvaru U, Jubilejní 308/40 až 314/56, Ostrava-Hrabůvka
- Jubilejní kolonie, blok s pilovitě řazenými řadovými bytovými domy, Edisonova 377/15 až 382/25, Ostrava-Hrabůvka
- Jubilejní kolonie, dvojdům s průjezdem a obchodním parterem, Velflíkova 258/8, Ostrava-Hrabůvka
Stavby realizované mimo Ostravu:
- obytný dům, U Sboru 1293, Uherský Brod
- vlastní rodinný dům, Sydney, Austrálie
Literatura
- Martin Strakoš. Architekt XLVII. 2001, 8, 8, s. 71–73.
- Martin Strakoš. Průvodce architekturou Ostravy. 2009, s. 396, 416 ad. ISBN 978-80-85034-54-7.
- Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy I. (A-L). Ostrava, Ústav pro regionální studia, Ostravská univerzita, 2013, s. 468. ISBN 978-80-7464-386-6.
- Martin Strakoš. Architekt Ernst/Arnošt Korner a jeho ostravské dílo, In: Protimluv. 2016, 1-2, 1-2, s. 94–99.
- Jindřich Vybíral. Zrození velkoměsta: Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890–1938. Šlapanice, ERA, 2003, s. 112–118. ISBN 80-86517-94-2.
Kancelářský a obytný dům firmy Rütgers
Bývalá Česká banka Union
Jubilejní kolonie – II. etapa – bytové domy bloku ve tvaru U
Jubilejní kolonie – II. etapa – blok s pilovitě řazenými řadovými bytovými domy
Jubilejní kolonie – II. etapa – bytový dům s trojosým portikem
Jubilejní kolonie – II. etapa – bytový dvojdům s průjezdem
Jubilejní kolonie – průjezdný Společenský dům
Jubilejní kolonie – urbanismus