Název
Jubilejní kolonie – II. etapa – bytový dvojdům s průjezdem
Datace
1926–1927: Projekt
1928: Realizace
Architekt
Ernst Korner
Stavitel
Moravsko-ostravsko-karvinská stavební společnost
Investor
Penzijní ústav II úředníků a zřízenců Vítkovických železáren
Typ

Závodní 330/49a – 330/49b

Adresa
Závodní 49B/49a
GPS
49.794754, 18.264576
MHD
Jubilejní kolonie
 
Památková ochrana
ochranné pásmo Jubilejní kolonie

Druhá etapa výstavby Jubilejní kolonie vznikala od roku 1926 podle projektu architekta Ernsta/Arnošta Kornera (1888–1966) pro zaměstnance Vítkovických železáren. Jeho návrh spočíval v zapojení volně stojících domů první etapy do mnohem většího a uzavřeného celku, přístupného v ose hlavní ulice bránou, zformovanou do podoby bytového dvojdomu. Zmíněné samostatně stojící domy první etapy začlenil do sevřené řadové zástavby tím, že mezi ně vestavěl nové objekty, čímž vytvořil bloky, obklopující prostor kolem Jubilejní ulice. Výše zmíněný bytový dvojdům opatřil průjezdem a průchody. Vznikla tak brána, uvozující soubor z východní strany od Závodní ulice. Tím dostala zástavba podobu vůči okolí uzavřené kolonie. 

Dvojdům sestává ze střední třípodlažní části obdélného půdorysu se symetricky zformovaným průčelím, v parteru otevřeným širokým průjezdem se stlačenou valenou klenbou, uvozeným po stranách zaklenutými průchody pro pěší. Zatímco průjezd má stlačený záklenek, průchody mají valené záklenky. Východní a západní průčelí střední převýšené části se liší i s ohledem na funkční rozdělení domu. Východní průčelí má po stranách průchodů po jednom výkladci s horizontálním překladem a po jednom vstupu do obchodních jednotek. Naproti tomu západní průčelí je po stranách průchodů symetricky dynamizováno cylindrickými schodišťovými rizality s hlavními vstupy do obou bytových částí dvojdomu. Parter je na obou stranách pojednaný pásovou rustikou a oddělen od vyšších částí fasády kordonovou římsou. Pásovou rustikou jsou členěny také pilíře průjezdu, rozčleněné i římsovými hlavicemi v rovině zmíněné římsy. Východní průčelí v úrovni prvního a druhého patra domu je symetricky členěno okenními osami pokojů a po stranách jsou malá sdružená okénka sociálních zařízení. Nyní je v jednom sdruženém otvoru nové obdélné okénko a druhý otvor je zaslepený. Mezi okénky koupelen jsou čtyři okenní osy s obdélnými výplněmi na parapetních římsách a s římsovými frontony. Západní průčelí je v uvedených patrech sevřeno zmíněnými cylindrickými rizality a mezi nimi se otevírá čtyřmi okenními osami. Na jižní straně na převýšenou část domu č. 49b navazuje přízemní rizalit, spojený se sousedním domem valeným záklenkem v podobě průchozí brány pro pěší. Na severní stranu domu č. 49a vybíhá delší zaoblené jednopatrové křídlo, připojené na severní blok řadových domů a uzavírající vnitřní prostor podél Jubilejní ulice. Na nároží ulic Závodní a Heritesovy se nachází vstup do místností parteru, akcentovaný v rovině patra trojbokým arkýřem. Dvojdům s bránou představuje ukázku tvorby inspirované městskými bránami a domy s průjezdy. V řešení objektu se uplatňují motivy architektury art deco a expresionismu, vycházející z vídeňského prostředí.  

 

MSt


 

Literatura

  • Martin Strakoš. Průvodce architekturou Ostravy. 2009, s. 125 a 393. ISBN 978-80-85034-54-7.

  • Martin Jemelka, Gabriela Pelikánová, Romana Rosová, Martin Strakoš, Radomír Seďa. Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu. Ostrava, Fiducia, 2023, s. 80–81. ISBN 978-80-907934-5-3.

  • Pavel Šopák. Tvořit město. Opava a Moravská Ostrava 1850–1950: architektura a urbanismus. Opava, 2017, s. 168, 207, 229. ISBN 978-80-87789-46-9.

  • Jindřich Vybíral. Zrození velkoměsta: Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890–1938. Šlapanice, ERA, 2003, s. 95–97. ISBN 80-86517-94-2.

  • Pavel Zatloukal. Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Šenov u Ostravy, 1997, 18, s. 161–194.

Prameny

  • plánová dokumentace 1920–1942, fond Archiv Vítkovice, a. s., fond Vítkovické horní a hutní těžířstvo. inv. č. 9579a a 1579a, fond Jubilejní kolonie v Hrabůvce.

00:00
00:00