Německá firma Julia Rütgerse podnikající ve zpracování dehtu a impregnaci železničních pražců začala v roce 1854 podnikat na Ostravsku a ve Slezsku, kde se v té době prudce rozvíjela železniční doprava, těžba černého uhlí a koksárenství. Roku 1894 založil Rütgers dehtárnu v Zábřehu a poté i další podniky. V roce 1921 prodala firma ostravskou filiálku komanditní společnosti, jejímiž vlastníky byla všechna horní a hutní těžířstva na Ostravsku a Karvinsku, která vlastnila koksovny. Tato společnost, jež si ponechala jméno Julia Rütgerse v názvu, ještě dále rozšířila své podnikání a počátkem 20. let zaměstnávala 420 dělníků a 44 úředníků. Zatímco dosud sídlilo vedení firmy v Zábřehu, komanditní společnost se rozhodla vystavět kancelářský dům s byty v centru Moravské Ostravy, na nároží tehdejších ulic Hviezdoslavovy (dnes Dr. Šmerala) a Michala Hodži (dnes Na Hradbách). Projekt zadala ostravskému architektu Ernstu Kornerovi, který měl za sebou v té době první velkou zakázku – přestavbu Krausovy vily na Nádražní třídě na sídlo Unionbanky.

Korner se inspiroval vídeňskou architekturou z doby kolem roku 1910 a také palácovými stavbami první poloviny 19. století a navrhl nárožní čtyřpatrový dvoukřídlý dům ve stylu neobiedermeieru. Ke zmíněnému stylovému módu měl na začátku své tvůrčí dráhy osobitý vztah, protože v letech 1906–1911 studoval na vídeňské technice, představující konzervativní učiliště v tehdejší císařské metropoli. 

Obě křídla ostravského paláce jsou symetrická, jejich průčelí mají bosovaný parter. Fasády horizontálně člení římsy s jemným štukovým dekorem klasicizujících girland a věnců ve vlysu. Ploché rizality a zaoblené nároží jsou zvýrazněny lizénami, které dodávají stavbě vertikální akcent. Francouzská okna v prvním patře, orientovaná na balkony s dekorativně pojatým kovovým zábradlím, mají segmentově vypjaté nadokenní římsy. Na výraznou korunní římsu vynášenou konzolami nasedají trojúhelné štíty rizalitů a nápadný trojosý vikýř s trojúhelným štítem v zaobleném nároží. Dispozice je dvoutraktová, komponovaná diagonálně. Hlavní vstup v nároží směřuje do oválného vestibulu, jemuž v patře odpovídala stejně tvarovaná pracovna, a poté do haly s dřevěným obkladem a dřevěným šnekovým schodištěm do patra. Prostor schodiště je osvětlován oknem s vitráží. Schodiště vede do patra, řešeného jako palácové piano nobile, kde se nacházely kanceláře vedení firmy. Byty, které zabíraly zbývající podlaží, byly přístupné bočními schodišti. Tato dvouramenná schodiště s kovovým dekorativním zábradlím jsou vložena ve schodišťových rizalitech orientovaných do dvora a situovaných ve střední části obou křídel. Architektura i vzácně dochované interiérové řešení tohoto administrativního a obytného paláce vychází z vídeňských vzorů reprezentačních bankovních a firemních objektů projektovaných a budovaných těsně před první světovou válkou a následně na samém počátku 20. let. Od poloviny třicátých let 20. století sídlí v budově ostravské pracoviště Českého rozhlasu, založené v roce 1929. Roku 2008 restaurovala ostravská dílna Jaroslava Jakubka schodiště a dřevěné obložení hal v přízemí a patře.

RR+MSt