Název
Hrobka Antonína Schauera
(Hrobka Schauerovi)
Pohřben(a)
Antonín Schauer
8. 1. 1864, Klatovy - 19. 11. 1940, Praha
úředníci
Datace
1922: Projekt
1923: Realizace
Architekt
Jan Kotěra
Umělec
Otakar Španiel
Kameník
Jan Rada a syn
Investor / objednatel
Antonín Schauer
Typ
Hřbitov
Olšanské hřbitovy I.
Část hřbitova
VI
Oddělení
6a
Hrob
1
GPS
50.078917, 14.466344
Památková ochrana
Areál Olšanských hřbitovů je nemovitou kulturní památkou s číslem rejstříku ÚSKP: ÚSKP 11741/1-1331

Právník a politik JUDr. Antonín Schauer (1864–1940) vystudoval právo na Karlo–Ferdinandově univerzitě v Praze, kde následně celý život působil. Angažoval se v mladočeské straně, za kterou byl v letech 1906–1913 poslancem českého zemského sněmu a po roce 1918 v Národní demokracii. S tou se však později rozešel a sblížil se s politiky Agrární strany, třebaže již nezastával žádnou funkci. Za první republiky působil ve správních radách řady předních akciových společností (např. ČKD, Škoda, Ringhoffer–Tatra nebo Odkolek), neziskových organizací (zejména Hlávkovy nadace) a předsedal správní radě Anglo-československé a Pražské úvěrní banky. Více než tři dekády působil také v orgánech advokátní komory.

Prostor pro hrobku byl vyřízen, když zemřela Schauerova druhá paní, Marie, rozená Totzerová. Jan Kotěra dostal příležitost návrh koncipovat na velkou rohovou parcelu, již beze zbytku využil. Prostor hrobky vymezuje nízký kamenný sokl, zvedající se v zadní části symetricky na obou bocích stupňovitě až k ústřednímu bloku vlastní stély. V předním zaobleném čele náhrobku na dalším kamenném stupni dominuje celkové kompozici, jež je řešena z šedivé broušené a leštěné mrákotínské žuly, masivní sloup. Jeho dřík z leštěné švédské červené žuly vytváří výrazný barevný kontrast. Závěr kompozice tvoří mohutná trojkřídlá stéla s konkávní střední deskou, která je kryta mírně přesahující kamennou stříškou. Kamenické práce provedla firma Jan Rada a syn, žulové a syenitové lomy. Zbytek prostoru byl – nebo alespoň měl být – původně dokomponován kulovitě tvarovanými keři.

Sloup s dekorativní hlavicí Kotěra navrhl teprve při této své poslední sepulkrální práci. V původním signovaném projektu je zakreslena i jeho sochařská výzdoba – modernistická variace na korintskou hlavici. Zakončení sloupu ale bylo nakonec svěřeno sochaři Otakaru Španielovi, který namísto zamýšleného řešení vytvořil realisticky pojatou bronzovou plastiku, v soupisu jeho děl uvedenou k roku 1923 jako Odlétající holubice. V křesťanství symbolizuje holubice Ducha svatého, přeneseně také očištěnou duši. V tomto případě má jít tedy primárně o zpodobení duše opouštějící svět. Není vyloučeno, že se jedná o dodatečnou změnu, provedenou až po Kotěrově smrti. Sochař Otakar Španiel je svými funerálními plastikami znám především na hřbitovech v Jaroměři, Potštejně, Kolíně, v Praze na Vyšehradě a na Olšanech. Zde vytvořil bronzové plastiky pro náhrobky prof. Drtiny, dr. Fiedlera (oba ve spolupráci s arch. Gočárem), rodiny Radovy a Anny Chaloupkové.

Anna Oplatková – Kateřina Lopatová, 2025

Literatura

  • Vladimír Šlapeta, ed. Jan Kotěra 1871-1923, Zakladatel moderní české architektury. Praha, 2001, s. 321, 325.

  • Drahomíra Březinová - Barbora Dudíková Schulmannová - Jana Růžičková. Jan Kotěra a Olšanské hřbitovy, Za Starou Prahu, Věstník za starou Prahu XXXIX. (X.), 2009, č. 3, příloha. 2009, nestr.

  • Rostislav Švácha ed. Slavné vily Středočeského kraje. Praha, 2010, s. 198-201.

  • Jiří Hořava. Otakar Španiel I-III, Kniha první Život a dílo. Třeboň, 2024, s. 251.

Audio file

00:00
00:00