Jindřich S. Švanda byl v letech 1905–1909 prvním farářem nově ustaveného evangelického sboru v Daňkovicích, kde byla za jeho působení v roce 1908 vedle kostela zbudována nová fara, jež má dodnes zachovanou strohou toleranční dispozici. Farář se nejspíše těšil velké oblibě, protože jej v roce 1907 zvolili za svého administrátora také v Jimramově. Koncem listopadu 1909 však těžce onemocněl a již se nezotavil. Zemřel v sanatoriu evangelické diakonie v Praze v pouhých čtyřiceti letech a pohřben byl o dva dny později, 4. března 1910, na pražských Olšanských hřbitovech. Úctu zemřelému prokázal i představený církve, senior Josef Dobeš, který jménem seniorátu věnoval daňkovickému sboru 800 korun na pokrytí nákladů spojených s farářovým léčením a následným pohřbem.

Náhrobek je jednou z prvních samostatných prací architekta Viléma Kvasničky (1885–1969), který studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u Jana Kotěry a v době vzniku díla pracoval v projekčním ateliéru Ladislava Skřivánka. Ve stejném roce navrhl také náhrobek pro Vršovický hřbitov. Dílo pro Olšany je jednoduché, až protestantsky asketické a zároveň stylově čisté, s trojúhelníkovou stélou evokující starověký tympanon s centrálně umístěnými kontrastními tmavými deskami nesoucími zlaté nápisy. Postranní tmavé bloky barevně podtrhují a oddělují trojúhelník stély od střídmé podnože, patrně byly použity dodatečně jako další nápisové plochy, stejně jako desky na podnoži stély. Rovnostranný trojúhelník, který je v kompozici dominantní, symbolizuje základní křesťanské dogma Boží trojjedinosti, a odkazuje tak k Bohu otci, Bohu synu a Duchu svatému.

Náhrobek z broušené mrákotínské žuly a černé leštěné švédské žuly vytvořil kameník Ferdinand Palouš (1857–1922), absolvent mistrovského kurzu kamenického v Hořicích. V roce 1886 založil prosperující kamenický závod se sklady a dílnami situovanými v blízkosti Olšanských hřbitovů na Floře, ale i na Letné a Maninách. Vlastnil také žulové lomy poblíž Prahy a travertinové lomy v Lúčkách na Slovensku. Další jeho hrobové realizace se nacházejí na Vinohradském hřbitově a na hřbitovech v Krči a na Malvazinkách. Na spodní hraně hrobky je vyryta signatura F. Palouš, Praha VII.

Ve starší literatuře je tento náhrobek mylně připisován architektu Janu Kotěrovi, snad proto, že je dílo zasaženo vlivem Kvasničkova pedagoga.

Anna Oplatková – Kateřina Lopatová, 2025