Hrobka jednoho z členů pražské stavitelské rodiny Blechů dokládá nejen potřebu prestižní posmrtné reprezentace, ale také silné finanční zázemí, které umožnilo postupně vybudovat tři samostatné hrobky bratří a jejich rodin.

Alois Blecha, rodák ze Štítar, vyrostl s dvěma bratry v rolnické evangelické rodině. Studoval v Kolíně, získal technické vzdělání a pak i oprávnění k samostatné stavební činnosti. Stal se společníkem firmy, kterou roku 1870 založil jeho starší bratr Josef v Karlíně. Bratři Blechové projektovali a stavěli průmyslové objekty pracující na parní pohon, jako byly cukrovary, pivovary a lihovary. Rovněž realizovali mnoho nájemních domů nejen v Praze, ale i v Uhrách a Itálii a ve své době se stali největším stavebním podnikem v Čechách. Po Josefově smrti Alois krátce vedl společný podnik s bratrem Matějem.

Nezvyklou secesní hrobku pro předčasně zemřelého Aloise navrhl jeho nejmladší bratr, architekt Matěj Blecha, který převzal vedení firmy. Na vrcholu kruhovité stély byl původně osazen bronzový kalich, odkazující na jeden z ústředních liturgických předmětů reformované církve. (Známý je z fotografií pořízených před rokem 2006.) Hrobka byla postavena z černé leštěné žuly a doplněna dvěma symbolickými reprezentativními urnami. Podobně jako vrchol stély je zdobí, v souladu se secesním stylem, vegetabilní motivy bronzových šištic. Kovové dekorativní prvky jsou dílem sochaře a dekoratéra Karla Nováka (1871–1955). Ten se nejprve vyučil soustružníkem a řezbářem a pracoval v uměleckém závodě Josefa Smetany v Praze. Poté studoval na uměleckoprůmyslové škole v Praze pod vedením Celda Kloučka a Stanislava Suchardy a na AVU u Josefa Václava Myslbeka. Po absolutoriu si založil vlastní sochařskou dílnu, která fungovala až do roku 1949, kdy její činnost ukončil zákaz soukromého podnikání. Novák patřil mezi blízké spolupracovníky Blechova stavebního závodu, podílel se na dekorování jeho realizací a je také autorem sochařské výzdoby náhrobku Josefa Blechy na Olšanech.

Anna Oplatková – Kateřina Lopatová, 2025