Hrobka rodiny Frankensteinovy je pozoruhodnou ukázkou meziválečné funerální architektury, která se v duchu purismu dokonale odpoutala od veškeré dekorativnosti a sentimentu spojeného s úctou k zesnulým. Roku 1929 ji u architekta Paula Alberta Kopetzského objednal pro svou rodinu Hugo Frankenstein, prokurista Českomoravské eskontní banky.

Paul Albert Kopetzky (1885--1944), žák Jana Kotěry, ve své tvorbě prošel několika etapami od secese přes kubismus až po funkcionalismus. Věnoval se také publicistice a designu, nejvýraznější stopu ale zanechal právě v oblasti funerální architektury. Nejpočetněji jsou jeho práce zastoupeny na Novém židovském hřbitově na Žižkově, kde kromě řady vysoce kvalitních hrobek navrhl funkcionalistickou budovu vrátnice. Dvojici jeho prací najdeme také na Olšanech, a to urnový náhrobek rodiny Duškovy a Brandovy z roku 1927 a o dva roky mladší hrobku rodiny Frankensteinovy. Tu tvoří hladký kamenný rov a vysoká stéla z černé leštěné žuly připomínající jakýsi portál či dveře na onen svět. Navzdory tomu, nebo lépe řečeno díky tomu, že se architekt zřekl jakéhokoli dekoru a soustředil se pouze na jasný geometrický tvar, má tato drobná stavba výjimečný estetický i pietní účinek. Spodní část stély doplňuje pouze jednoduchá svítilna.

Ačkoli podle archivních dokumentů Hugo Frankenstein nejprve poptával slavnou kamenickou firmu Jan Rada a syn, zakázku nakonec provedla neméně významná firma Ludvíka Šaldy. Tato společnost, jejíž historie sahá až do roku 1847 a do svého znárodnění po roce 1948 se tak na trhu pohybovala více než sto let, disponovala vlastními lomy (žula, syenit, mramor světlý i růžový) a kromě nepřeberné řady náhrobních zakázek se podílela na nejprestižnějších architektonických událostech své doby, včetně dostavby katedrály sv. Víta, stavby Slavína na Vyšehradském hřbitově či Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Mezi výtvarníky, se kterými firma Ludvíka Šaldy spolupracovala, patřili například Stanislav Sucharda, Josef Gočár či Pavel Janák.

Na vrcholu náhrobní stély rodiny Frankensteinovy se původně nacházel nápis v němčině Familie Frankenstein. Ten však nechal Hugo Frankenstein, patrně v důsledku protiněmeckých nálad vyvolaných hrůznými zkušenostmi z druhé světové války, roku 1947 odstranit a nahradit nápisem českým, aby zde o pět let později sám spočinul.

Vladislava Holzapfelová, 2025