Monumentální hrobku nechal na Olšanech v roce 1908 postavit velkoobchodník Franz Johan Brandeis (1875--1937) po skonu své manželky Karly Matyldy (1871--1908). Náhrobek navrhl architekt Bohumil Hübschmann (1878--1961) a ze světle šedé žuly provedl kameník František Kadeřábek.

Novoklasicistní pojetí odkazuje svým sloupořadím náznakově a velmi moderními prostředky k motivu chrámů a zároveň navozuje pocit intimity v polouzavřeném prostoru nad velmi prostou náhrobní deskou. Ta představuje jakési zkamenělé ustlané lůžko před oknem do záhrobí, jímž vyhlíží truchlící postava. Bronzová socha ženy je opřena o stélu a hledí dolů na rov, její pravá ruka drží vavřínový věnec na splývající drapérii. Dejvický sochař Jaroslav Jindřich Vorel (1874--1936) využil odvěkou symboliku -- věnec je funerální symbol, jemuž se nejen v Evropě přisuzují magické účinky pro jeho kruhový tvar značící dokonalost a nesmrtelnost. Květinový dekor v podobě bujného bronzového listoví v pozadí ženské plastiky koresponduje s obvyklou secesní tematikou a zároveň kontrastuje s vytříbenou prostotou architektury. Motiv chrámu smrti nebo snad oslavovaného života po smrti dotváří antikizující náznak střechy.

Hübschmann navrhl náhrobek roku 1908, v době, kdy už působil samostatně ve vlastním projekčním ateliéru. Souběžně pracoval na projektu Pavilonu potravin a poživatin pro Jubilejní výstavu v Praze. Sochař Vorel, absolvent VŠUP u profesorů Kloučka a Myslbeka, prováděl praxi v Suchardově a Maudrově ateliéru. Věnoval se převážně figurální výzdobě průčelí reprezentačních i soukromých budov v Praze i mimo ni a restaurování. Během prací v paláci habešského krále Menelika se seznámil s orientálními motivy. Kameníkem dolní části hrobky byl Jan Rada, podzemní části vyzdil zednický mistr František Jaroš. Kamenosochař František Kadeřábek (1876--1940), který se zhostil realizace prestižní nadzemní partie, měl firmu na Smíchově. Spolupracoval s Františkem Bílkem na náhrobku Václava Beneše Třebízského a Viktora Nečase a realizoval také náhrobek novináře A. P. Veselého. Jeho práce najdeme především na Novém židovském hřbitově na Žižkově. Na mnohých náhrobcích byla použita žula z Kadeřábkova vlastního lomu v Chlumu u Sedlčan.

Koncem padesátých let 20. století hrobka přešla do držení ryze herecké rodiny. Spočívá tu herec František Holar (1917--1970) a jeho žena Sonja (1924--1994), herečka a režisérka, rozená Kittlerová, sestra Věry Lipské. V čele na stéle vidíme jména členů rodiny Lubomíra Lipského. Jako první je tu zapsán jeho nešťastně zemřelý syn, následuje manželka i sám oblíbený herec Městských divadel pražských.

Dolní bronzový nápis RODINA KITTLEROVA je nápodobou původních nápisů rodiny Brandeisovy.

Anna Oplatková - Kateřina Lopatová, 2025