Název
Hrobka rodiny Novotných
(Hrobka Vojtěcha Novotného)
Pohřbení
Jiří Novotný
29. 2. 1836 - 21. 3. 1909
Jana Novotná
4. 12. 1841 - 10. 3. 1916
manželky významných mužů
Karel Novotný
3. 2. 1879 - 25. 6. 1929
vědci
Datace
1909: Projekt
1910: Realizace
Architekt
Otakar Novotný
Umělec
Stanislav Sucharda
Kovolitec/kovoliec
K. Bendelmayer
Kameník
Ludvík Šalda
Investor / objednatel
Marie Novotná
Typ
Hřbitov
Olšanské hřbitovy I.
Část hřbitova
1. obecní
Oddělení
5
Hrob
25-0027
GPS
50.079393, 14.471412
Památková ochrana
Areál Olšanských hřbitovů je nemovitou kulturní památkou s číslem rejstříku ÚSKP: ÚSKP 11741/1-1331

Hrobku rodiny Novotných můžeme vnímat jako jednu z nejskvostnějších ukázek geometrizující secese ve funerálním umění. V roce 1909 ji po smrti svého manžela Dr. Ing. Vojtěcha Novotného, prvního ředitele I. československé strojírny v Praze, zřídila Marie Novotná a návrhem architektonické podoby pověřila žáka Jana Kotěry Otakara Novotného (1880‒1959; shoda jmen objednatele a architekta je pravděpodobně náhodná), který patřil mezi nejvýznamnější české architekty první poloviny 20. století. V každé etapě své tvorby, od secese přes kubismus až po funkcionalismus, za sebou zanechal pozoruhodné stavby. Mezi jeho stěžejní díla patří pozdně secesní Štencův dům, kubistický obytný blok zvaný Učitelské domy (obojí na Starém Městě pražském), areál letiště Kbely či funkcionalistická budova SVU Mánes, kterou navrhl jako předseda tohoto spolku.

Hrobku pojednal jako jakési lůžko, které tvoří v hlavách vysoká stéla s podobiznou zesnulého a v nohách nižší nápisová deska. Toto prostorově nevšední řešení umocňuje hlavně kontrast exkluzivního bílého a černého materiálu, o jehož volbě mimo jiné vypovídá oznámení kamenické firmy Ludvíka Šaldy z roku 1909: „... spodní stavba bude na tři etáže se spodním prostorem pro zadržení vody vyzděná z cihel na cementovou maltu, vrchní stavba bude z černé švédské žuly leštěné a bílého mramoru carrarského, ozdoby a poprsí z bronzu.“ Hrobka je díky dokonalé souhře geometrických ploch a barevného kontrastu kamene vizuálně nesmírně působivá. Vysoká bílá stéla, na zadní straně zdobená písmenem „N“, je lemována dvojicí černých obelisků. Z černého materiálu je rovněž vodorovná plocha rovu a přední nápisová deska s moderním reliéfním písmem, která byla roku 2016 překryta deskou s nápisem novým.

Estetiku náhrobku umocňuje bronzová bysta zesnulého Vojtěcha Novotného vystupující z „nahrubo opracovaného“ vyvýšeného piedestalu, kterou vytvořil sochař Stanislav Sucharda, autor mimo jiné pomníku Františka Palackého v Praze, jenž byl dokončen ve stejné době jako tato hrobka, a celé řady významných funerálních prací (na Olšanech např. ve spolupráci s Janem Kotěrou). Bysta je autorskou kopií podobizny, kterou obdržel Vojtěch Novotný darem k 70. narozeninám a výročí 35 let ve vedení I. československé strojírny v Praze od jejích akcionářů. Bronzovou výzdobu hrobky tvořily také vertikální mřížky s krajkovým vzorem, které bohužel, stejně jako chromová svítilna v patě podstavce podobizny, nenávratně zmizely.

Samotný Otakar Novotný byl pochován na Vinohradském hřbitově, stejně jako jeho syn Jiří Novotný (1911‒2000), architekt urbanista, mezi jehož práce patří například dodnes vysoce ceněné urbanistické koncepty pražských sídlišť Invalidovna, Prosek a Ďáblice.

Vladislava Holzapfelová, 2025

Literatura

  • Zdeněk Lukeš. Praha Moderní. Praha, 2012, s. 230.

  • Kateřina Kuthanová (a kol.). Metamorfózy politiky, Pražské pomníky 19. století. Praha, 2013, s. 199.

Audio file

00:00
00:00