Realizace hrobky pro spřízněné rodiny Noskovu a Rubešovu v době válečného stavebního útlumu spadá do období Kotěrova života, které Otakar Novotný později komentoval následovně: „Pohled na jeho válečnou práci budí jen lítost. Hrobka za hrobkou, válečný pomník za pomníkem, válečný hřbitov za hřbitovem -- to je jeho repertoár. K tomu, počítáme-li dobře, návrhy na dva nové a jeden přestavěný rodinný domek... -- to je čtyřletý výkon architekta, který v zenitu svých schopností se blíží padesátce.“

Rozměrná hrobka se nachází při severní hřbitovní zdi. Čestné místo na nápisových deskách mají JUDr. František Nosek (nejedná se o někdejšího československého ministra) a akademický malíř Ferdinand Rubeš. Jejich spřízněnost lze dovodit jak z údajů uvedených na nápisových deskách, tak z faktu, že objednatelkou Kotěrova díla byla Luisa Nosková, roz. Rubešová. Přesné informace o těchto příbuzenských vztazích však zatím chybí. F. Rubeš byl malířem a grafikem, dosáhl hodnosti štábního kapitána a po válce pedagogicky působil na Státní grafické škole v Praze. Jako člen Sdružení výtvarníků v Praze se v letech 1937--1944 účastnil řady kolektivních výstav. Pohřben je zde také malíř František Fröhlich, rovněž s F. Rubešem spřízněný, který se podílel na malířské výzdobě Smetanova domu v Litomyšli, divadel v Plzni a Pardubicích a pro Kotěru provedl výmalbu Trmalovy vily. V hrobce spočívají také ostatky dalších členů těchto rodin, včetně její objednavatelky.

Hrobka rodiny Rubešovy a Noskovy je bezpochyby nejexpresivnějším realizovaným Kotěrovým dílem. V dynamické kompozici má dominantní roli mohutný členitý náhrobek, který se tyčí nad stupňovitým a profilací středního prvku dynamizovaným rovem, jehož svrchní deska se lehce vzdouvá. Náhrobek sestává ze dvou masivních, vůči sobě diagonálně orientovaných pylonů, mezi nimiž se rozevírá průrva. Přes průrvu jsou pylony sepjaty tzv. svatopetrským křížem -- tedy křížem s příčným břevnem dole, jenž odkazuje na způsob ukřižování apoštola Petra hlavou dolů. Geometricky stylizované rozviliny po stranách mohou odkazovat ke kříži jakožto stromu života. Ve vrchních partiích ostrých hrotů stél prudce směřujících do volného prostoru je možné vysledovat ozvuky kubismu. Po obou stranách rovu se původně nacházely podélné kamenné žlaby -- žardiniéry pro výsadbu okrasné vegetace, v minulosti však byly odstraněny.

Spodní část hrobky je zhotovena pravděpodobně z mrákotínské žuly, svrchní krycí deska rovu a členitá stéla jsou z leštěného larvikitu, který se do Čech dovážel z jižního Norska. Ze stejného materiálu, avšak broušeného je provedena plastika rozvilin.

Amáta M. Wenzlová, 2025