Kaplová hrobka rodiny Cechnerovy je pozoruhodnou ukázkou inspirace antikou na přelomu 19. a 20. století. Jako rodinné mauzoleum ji u architekta Antonína Cechnera objednala Marie Cechnerová. Nepodařilo se však dohledat, zda byla objednavatelkou jeho matka, či dcera.

Antonín Cechner byl zajímavou osobností. Poté, co prošel hutí Josefa Mockera při dostavbě katedrály sv. Víta, se začal věnovat také obnově a dokumentaci historických památek. Byl autorem řady úspěšných teoretických pojednání, redaktorem časopisu Architektonický obzor a spolupracoval na Ottově slovníku naučném. Výraznou stopu zanechal také jako pedagog. Jeho význam ale spočíval především v pokrokovosti přístupu k památkové péči, kdy preferoval zachovat maximum původního materiálu před jeho nahrazováním novým, který by stáří památky imitoval. V tomto bodě se rozcházel se svým učitelem Josefem Mockerem.

Cechner svou rodinnou hrobku pojal jako uzavřený antický chrámek na čtvercovém půdorysu, prvky antické architektury však cituje velice volně a s notnou dávkou vynalézavosti. Exteriér stavby zdobí čtveřice sloupů s jónskými hlavicemi a dvěma řadami prstenců na dřících, vynášející kladí zdobené triglyfy a metopami se symboly řeckých křížů. Kříž najdeme také na samém vrcholu dnes plechové střechy. Fasádu dotváří pás s meandry a rosetami. Portál hrobky je tvořen nápisem Marie Cechnerová, sobě a svým rodičům a trojúhelným štítem s reliéfem vavřínového věnce, který zde symbolizuje vítězství křesťanské víry nad smrtí a naději na život věčný. V interiéru hrobky se nachází podzemní pohřební komora a nadzemní soukromá kaple s oltářem s latinským křížem, nad nímž se klene vítězný oblouk. Do podzemních prostor vede uzoučké schodiště při severní stěně hrobky.

Stavbu z pískovce a žuly provedla významná kamenická firma Pupp a Škarka, která sídlila na dnešním Olšanském náměstí a spolupracovala například s Janem Kotěrou, Josefem Fantou či Aloisem Dryákem. Kromě architekta Cechnera spočinuly v hrobce ostatky jeho manželky Zdeňky, rozené Kvapilové, sestry Jaroslava Kvapila, autora libreta opery Rusalka od Antonína Dvořáka, a dalších členů rodiny.

Na Olšanech se nachází také hrobka, kterou Cechner vytvořil pro svého dobrého přítele, botanika prof. Ladislava Čelakovského. Mimo Prahu se pak jeho funerální práce vyskytují především v místech spojených s jeho pedagogickou činností. V Plzni, kde působil jako profesor technického kreslení na místní reálce, vytvořil architektonické řešení náhrobku továrníka Emila rytíře Škody. V Hořicích, kde vyučoval na proslulé kamenosochařské škole, se podílel na návrhu monumentální novorenesanční hřbitovní brány.

Vladislava Holzapfelová, 2025