Název
Sloupová hrobka rodiny Waldek a Hordt
Pohřbení
Franz von Waldek
21. 8. 1833, Vimperk - 2. 5. 1912, Praha
Podnikatelé, průmyslníci, šlechtici
Hordt
19. 3. 1861, Pardubice - 9. 2. 1921, Praha
Vojáci, šlechtici
Datace
1895: Projekt
1900: Realizace
Architekt
Herrmann Gottlieb Helmer, Ferdinand Fellner
Umělec
Caspar Clemens Zumbusch
stavitelé
Josef Blecha
Kovolitec/kovoliec
firma Richarda Schorchta
Kameník
firma Pupp a Škarka
Investor / objednatel
Franz von Waldek
Typ
Hřbitov
Olšanské hřbitovy I.
Část hřbitova
VII
Oddělení
23
Hrob
39–0040
GPS
50.081299, 14.46171
Památková ochrana
Areál Olšanských hřbitovů je nemovitou kulturní památkou s číslem rejstříku ÚSKP: ÚSKP 11741/1-1331

Hrobka je jednou z nejvýraznějších novorenesančních prací na Olšanech a pozoruhodnou ukázkou touhy jedince po posmrtné prezentaci, která se promítla ve volbě těch nejexkluzivnějších zhotovitelů. V roce 1895 ji nechal vybudoval Franz von Waldek, významný průmyslník, činný například v cukrovarnictví, železárenství či bankovnictví, povýšený roku 1887 do šlechtického stavu.

S ideou okázalé rodové hrobky neváhal oslovit věhlasnou architektonickou firmu Fellner und Helmer, která se zaměřovala především na výstavbu divadelních budov a na přelomu 19. a 20. století operovala nejen na území Rakouska--Uherska, ale i za jeho hranicemi. V našich zemích postavila mimo jiné budovy dnešní Státní opery v Praze, Mahenova divadla v Brně či Grandhotelu Pupp v Karlových Varech. Hrobku provedla pod dohledem stavitele Josefa Blechy významná kamenická firma Pupp a Škarka.

Trojosá otevřená kaplová hrobka je tvořena centrálním chrámkem, který se do prostoru hřbitova otevírá průčelím s dvojicí žulových sloupů vynášejících kladí s trojúhelným štítem a znamením kříže. Boční křídla hrobky tvoří stěny s pilastry a nápisovými deskami. Celý okrsek je obehnán kovovou mříží s vysokými svítilnami. Architektonickou zajímavostí hrobky je měděná střecha korunovaná lucernou, která skrze nástropní vitráž propouští světlo přímo do centra chrámku. Zde je ústředním motivem ženská alegorická postava Psýché, symbol odcházející duše s motýlími křídly, která jako by se vznášela k výšinám nad sarkofágem zdobeným girlandami. Celé toto řešení navozuje nejen divadelní, ale i sakrální atmosféru. Autorem sochařské výzdoby z bílého mramoru je Caspar Clemens Zumbusch, významný sochař, mezi jehož práce patří například pomník Marie Terezie ve Vídni. Fellner a Helmer s ním spolupracovali na stavbě budovy vídeňského Volkstheateru, což vysvětluje tuto v našem prostředí jedinečnou spolupráci i fakt, že olšanská Zumbuschova socha je jeho jediným známým dílem na našem území. Hrobka je zdobena celou řadou kovových dekorativních prvků zhotovených firmou Richarda Schorchta, který byl zároveň členem výboru pro dostavbu Národního divadla a aktivně se podílel na rozhodování o uměleckých otázkách spojených s jeho výzdobou. Pro Waldekovy vytvořil střešní lucernu s motivem makovic, symbolu věčného spánku, a mříž zdobenou rozvilinami s obrácenými pochodněmi, symboly smrti, a vavřínovými věnci s písmeny IHS odkazujícími na spásu skrze Krista, v jejímž středu čteme písmeno „W“ (Waldek). Hrobka je jednou z mála dochovaných funerálních staveb firmy Fellner und Helmer a zároveň ukázkou spolupráce mnoha výjimečných subjektů na poli umění konce 19. století.

Vladislava Holzapfelová, 2025

Literatura

  • Igor Kovačević (ed.). Beyond Everydayness: Theatre Architecture in Central Europe. Praha, 2010, s. 176-181.

  • Kateřina Bečková (ed.). Fellner a Helmer a divadelní architektura v českých zemích. Praha, 2013.

  • Dana Linhartová. Architektonická činnost ateliéru Fellner & Helmer v českých zemích. Praha, 2017, s. 143.

  • Jana Tischerová. Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky. Praha, 2023, s. 38.

Audio file

00:00
00:00