Architekt a vysokoškolský profesor, jehož architektura se vyznačuje high-tech a postmoderními prvky. Člen České komory architektů a od roku 1990 Obce architektů ČR. Studoval na Fakultě stavební ČVUT v Praze obor architektury a stavby měst; studia ukončil v roce 1967. Po studiích byl zaměstnán ve Vojenském projektovém ústavu, kde se v ateliéru Jiřího Eisenreicha podílel i na návrhu komplexu brutalistních budov Transgas na pražské Vinohradské třídě (1978; demolice 2020). V době svého působení ve Vojenském projektovém ústavu také podnikl několik studijních cest. Byl například v Rakousku, skandinávských zemích a Itálii. V roce 1974 přešel do Spojprojektu, s již vlastními projekty: televizní vysílač v Ostravě-Hošťálkovicích (1980, s Janem Fišerem a Jiřím Heroldem), ojedinělá high-tech telefonní ústředna v pražských Dejvicích (1975–1982, s Jindřichem Malátkem, Jiřím Eisenreichem, Jaromírou Eismannovou; demolice 2017), Hradci Králové (1982, s Malátkem) a v Mladé Boleslavi (1984, s Malátkem a Eisenrichem). Ještě ve Spojprojektu začal pracovat na unikátním Žižkovském televizním vysílači (1985–1992, interiéry Fišer), který je asi nejznámějším projektem tohoto architekta.
V devadesátých letech se Spojprojekt přeměnil na akciovou společnost, ve které Aulický vede samostatný ateliér, který projektoval řadu staveb, například: provozní budovy České televize, Praha, Kavčí hory (1993–1995, s Tomášem Dohnalem a Jaroslavem Slavíčkem), na Pankráci pak Administrativní budovu České pojišťovny (1995–1997, s Magdalenou Pappovou) a Polygon House (2002–2004, s Radimem Kousalem, Alešem Pappem a Janem Lajksnerem), Anděl Media Centrum na Smíchově (2003–2005, s Pappem, Milanem Vítem, Pappovou, a Janem Havlem; Stavba roku 2006), Diamond Point v Karlíně (2004–2005, s Pappovou), a řadu staveb na Pankráci.
Od roku 2005 působí zároveň na Fakultě architektury ČVUT jako vedoucí ateliéru. V roce 2018 získal Cenu Jože Plečnika, roku 2019 Cenu Ladislava Sutnara a v roce 2022 mu Rada Obce architektů udělila cenu za celoživotní dílo na Grand Prix Architektů.
Literatura
Jakub Potůček. Žižkovská věž. Praha, Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT, 2000.



