Přední představitel figurativního sochařství 1. poloviny 20. století. Ve svých počátcích byl silně ovlivněn symbolismem a secesí, jeho pozdní díla se naopak vyznačují novoklasicistními formami a monumentálním pojetím.
V letech 1891–1895 vystudoval Odbornou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích. Poté nastoupil do druhého ročníku Uměleckoprůmyslové školy v Praze, kde studoval u Stanislava Suchardy. O dva roky později byl přijat na Akademii výtvarných umění do ateliéru Josefa Václava Myslbeka, u nějž absolvoval v roce 1901. Následně přešel na UMPRUM, kde se stal asistentem Stanislava Suchardy. Po studiích získal roku 1902 Hlávkovo stipendium, které mu umožnilo cestovat po Francii, Švýcarsku a Německu.
Mezi lety 1905–1908 pobýval v Paříži, kde se stýkal s okruhem impresionistických sochařů kolem Augusta Rodina a Emila Antoina Bourdella. Práce z tohoto raného období, pojaté ještě secesně s hlubokou symbolikou (Somnambula či Mumie), řadíme mezi jeho vrcholná díla. V pozdějších letech se Kafka ve své tvorbě navrací k realistickému zpodobnění v duchu díla svého učitele J. V. Myslbeka.
Mimo vlastní tvorbu se věnoval i pedagogické činnosti. Po úmrtí Stanislava Suchardy (1916) byl jmenován profesorem na pražské Uměleckoprůmyslové škole a zvolen rektorem (1921). V roce 1925 se stal profesorem sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze. Mezi jeho žáky patří např. Jan Lauda, Jaroslav Horejc nebo Josef Wagner.
Při svých výtvarných realizacích spolupracoval s řadou architektů, např. s Janem Kotěrou, Pavlem Janákem nebo Josefem Gočárem. Spolu s posledně jmenovaným vytvořil v roce 1924 pro Německý Brod pomník Karla Havlíčka Borovského (HB-pc1736_1). Jeho patrně nejznámější realizací je monumentální jezdecká socha Jana Žižky na pražském Vítkově (1941, osazeno 1950).
Během svého života byl členem řady spolků u nás i v zahraničí. Od roku 1898 se zapojil do SVU Mánes, v Paříži vstoupil do Société du Salon d´Automne (1906) a Société Nationale des Beaux-Arts (1907). Roku 1924 byl zvolen do vídeňského Hagenbundu.
Aleš Veselý, 2025
Literatura
Bohumil Kafka (Vinohrady), In: Encyklopedie Prahy 2, kulturněhistorické dědictví. Dostupné z: https://encyklopedie.praha2.cz/osobnost/2067-bohumil-kafka. [cit. 4. 8. 2025]
Kafka Bohumil, In: PUBLICART, Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb Home. Dostupné z: http://www.publicart.gavu.cz/kafka-bohumil/. [cit. 4. 8. 2025]
Petr Wittlich, Bohumil Kafka. Bohumil Kafka (1878-1942): příběh sochaře. Praha, 2014. ISBN 8024626144.


