Před budovou Výzkumného ústavu bramborářského (HB-2366) v Havlíčkově Brodě stojí pomník Antonína Švehly (1873–1933). Nejen proto, že byl tento prvorepublikový politik statkářem a předsedou Českoslovanské strany agrární. Jeho osoba má s ústavem, založeným v Německém (Havlíčkově) Brodě roku 1920, mnohem bližší souvislost. Švehla byl v roce 1908 spoluzakladatelem Svazu českých pěstitelů zemáků, zřizovatele této výzkumné instituce. Ustavující schůze Svazu se 28. září 1908 v Německém Brodě osobně zúčastnil a přednesl zde závěrečnou řeč.

Svou současnou podobu získal pomník roku 2009, kdy byla na žulový sokl umístěna pískovcová busta Antonína Švehly od místního sochaře a kameníka Libora Šimona. Skutečnost, že se sokl jeví pro bustu příliš velký, není náhodná. Švehlův pomník na tomto místě má totiž mnohem delší historii. Z původního monumentu zbyl právě jen mohutný válcový sokl na dvoustupňové podstavě a busta po mnoha letech nahradila Švehlovu bronzovou sochu, pro niž byl tento sokl určen.

O vybudování pomníku Antonína Švehly se už v 2. polovině 30. let 20. století zasadil Výbor pro postavení pomníku Antonína Švehly. Jeho předsedou byl zvolen Josef Zadina, rodák z Vlkanova u Havlíčkova Brodu, ministr zemědělství a poslanec za agrární stranu. Výzkumný ústav bramborářský poskytl pro pomník část své zahrady, další kus pozemku věnovalo město Německý Brod. Zhotovení Švehlovy sochy svěřil výbor pražskému sochaři a legionáři Aloisi Bučánkovi (1897–1945). Ve výběru autora mohl hrát roli jeho vztah k Janu Štursovi, v jehož ateliéru na Akademii výtvarných umění studoval. Jan Štursa nejenže pocházel z Vysočiny, ale měl už také v Brodě svou sochu pro pomník Tomáše Gariggue Masaryka (HB-pc2259_44). I sám Alois Bučánek se věnoval memoriálnímu sochařství a v době brodské zakázky měl za sebou realizaci dvou Švehlových pomníků v Přelouči (1936) a Říčanech (1937). 

Odhalení Švehlova pomníku bylo plánováno na 18. září 1938 jako oslava 20. výročí vzniku samostatného Československa a 90. výročí konce roboty. Přípravy slavnosti trvaly několik měsíců, odhalení mělo být „národní manifestací, kterou chce horský lid dokázati lásku k nesmrtelnému vůdci, armádě a republice“. V září 1938 se však stupňoval tlak Adolfa Hitlera na Československo, v zemi se schylovalo k mobilizaci. Odhalení pomníku sice ještě proběhlo, ovšem bez oslav, které byly odloženy na neurčito.

Už v roce 1942 byla socha německou správou zabavena v rámci sběru kovů pro válečné účely. Je možné, že v pražských skladech kovů přestála válku, osudným se jí však stalo poválečné směřování země. Když se na podzim 1945 město Havlíčkův Brod dotazovalo na své pomníky, u pomníku Antonína Švehly připsalo, aby jej zatím neposílali, protože s ním má jiné záměry. Socha pak už nikdy nebyla dohledána.

Sokl se na původním místě dochoval snad právě pro svou mohutnost. V roce 1999 na něj Zemědělská strana umístila pamětní desku, připomínající osudy pomníku. O deset let později následovalo zmíněné osazení nové Švehlovy busty.